BRUNTÁLSKO, JESENICKO | Počátkem letošního července uplyne 25 let od dvou událostí, které se zapsaly do historie celé bruntálské a jesenické krajiny. Vznikl Euroregion Praděd, region poznamenaly ničivé povodně.
Foto: Archiv Euroregionu Praděd
První událostí byl vznik Euroregionu Praděd
Ještě na začátku 90. let 20. století byly pojmy jako „euroregion“ a „přeshraniční spolupráce“ pro většinu Čechů, Poláků a ostatní obyvatele zemí Střední Evropy neznámé a málo zajímavé. Přísně uzavřené hranice zcela bránily přeshraničním kontaktům, lidé neznali místa ani sousedy na druhé straně. Obyvatelé příhraničí chtěli žít na stejné úrovni jako obyvatelé vnitrozemí, což bylo výzvou pro města a obce, které po roce 1989 začaly hledat nové možnosti přeshraniční spolupráce a společného řešení specifických příhraničních problémů obou národních stran. Také v našem regionu, od center vzdáleného, bylo již na počátku devadesátých let zahájeno období vzájemného dvoustranného oťukávání, setkávání a konzultací zástupců komunální sféry z českého a polského příhraničí. Postupně se dospělo k myšlence vznikající bilaterální spolupráci povýšit a zřídit společný česko-polský euroregion.
Dne 2. července 1997 byla na radnici v Jeseníku slavnostně podepsána rámcová dohoda o vytvoření česko-polského euroregionu. Signatáři rámcové smlouvy za českou stranu byli představitelé pěti Sdružení měst a obcí z okresů Bruntál a Jeseník. Města a obce jsou trvalým jádrem územní působnosti na české straně, z polské strany to jsou municipality Opolského Slezska. Euroregion byl pojmenován podle nejvyššího vrcholu Jesenického pohoří – Praděd, polsky Pradziad. Od roku 2010 je přidruženým členem Olomoucký kraj.
Za pětadvacet let svého fungování si Euroregion Praděd vydobyl významné postavení. Zastřešuje příhraniční aktivity na místní a regionální úrovni. Zejména díky euroregionu byly do obcí a měst naší periferní oblasti získány řádově stovky milionů korun na velké infrastrukturní projekty a miliony na měkké projekty typu „people to people“ (lidé k lidem). Od roku 2011 Euroregion Praděd působí v turistické oblasti Jeseníky také jako profesionální společnost destinačního managementu, vytvářející funkční systém spolupráce zainteresovaných subjektů působících v cestovním ruchu.
Na závěr malá hádanka: co spojuje města Liberec, Rychnov nad Kněžnou, Opava, Český Těšín, Frýdek Místek a Vrbno pod Pradědem? Odpověď je jasná. Všechna uvedená města jsou sídly českých stran euroregionů působících na celé 796 kilometrů dlouhé společné hranici, od západu na východ euroregiony Nisa, Glacensis, Praděd, Silesia, Těšínské Slezsko a Beskydy. Ve Vrbně pod Pradědem je sídlo české strany Euroregionu Praděd. Polská část Euroregion Pradziad má sídlo v nedalekém Prudniku.
Foto: Archiv Euroregionu Praděd
Druhá událost, ničivé povodně 1997, nastala tři dny po vzniku Euroregionu Praděd
Přírodní pohroma a ničivá povodeň, nemající obdobu, postihla ve své ničivé síle celé oblasti Moravy a Slezska. Rozsáhlé plošné deště s nadnormálním spadem srážek započaly 4. července. I když Jeseníky patří v České republice k oblastem s nejvýraznější srážkovou činností, v roce 1997 byly překonány všechny rekordy. Srážky byly doprovázeny poměrně silnými poryvy větru, které snadno vyvracely stromy vzhledem k přesycené půdní vrstvě.
V odpoledních hodinách dne 5. července se začala voda vylévat z koryt, začalo docházet ke značným majetkovým škodám i k ohrožení života a zdraví občanů. Devadesát procent škod v okrese Bruntál bylo způsobeno v povodí řek Opavy a Opavice. Na Vrbno pod Pradědem se valila voda ze všech tří přítoků Opavy, když povodňový průtok měl již od pramenných oblastí Bílé, Střední a Černé Opavy ničivý průběh. A divoká voda za sebou zanechávala nevídanou spoušť. Povodeň tehdy zaskočila všechny.
Řešení povodňových událostí i následujících dnů se stalo prověrkou role samosprávy města. Evakuace postižených obyvatel, spojení s odříznutými místy, informace pro obyvatele, dodávky potravin, vše probíhalo plynule v rámci daných možností pod řízením krizového štábu. Mimořádně dobrá spolupráce byla s Hasičským záchranným sborem Bruntál, ve Vrbně pod Pradědem byla dislokována samostatná jednotka. Za pomoci mnoha institucí a občanů se podařilo povodeň a její následky zvládnout. Některé samozřejmě v delším časovém horizontu. Síla a nepředvídatelnost přírody by pro nás měla být trvalým mementem a varováním.
Autor: Ing. Zdeněk Jarmar, starosta Vrbna v letech 1994–2002, jeden za signatářů rámcové dohody
