KRNOV | Už více než tisícovku stromů, symbolizujících touhu po demokracii, se podařilo objevit díky kampani nazvané Stromy svobody 1918-2018, kterou spustila Nadace Partnerství na připomínku 100 let od vzniku Československa. Na mapě Stromů svobody nechybí ani Krnov a jeho Strom republiky.

Foto: MěÚ Krnov

Tímto stromem je lípa malolistá, která roste u kašny s chlapečkem na želvě v sousedství kostela sv. Martina. Před lípou se nachází památník s nápisem „Strom republiky 1918-1968“. V městské kronice z roku 1968 se můžeme dočíst, že lípa byla zasazena za hojné účasti občanů 28. října 1968. Dále se v ní píše: „Projev před zasazením měl Miroslav Flašar, náměstek předsedy MěstNV. Odpoledne se konalo slavnostní zasedání MěstNV a složek v Divadle J. Fučíka, věnované vzpomínce na vznik ČSR v roce 1918. Přítomna byla i skupina sovětských důstojníků, kteří měli připravený projev, k jehož přednesení však nedošlo. Jako trvalá památka na oslavy 50. výročí ČSR byl vedle Stromu republiky dne 28. října 1968 odhalen  památník, zhotovený z bludného balvanu, který upomíná na zasazení Stromu republiky.“

Jestli sovětští důstojníci nebyli ten den puštěni ke slovu záměrně, nebo to byla souhra náhod, by mohli objasnit pamětníci. Zřejmé je, že vysazení Stromu republiky pouhé dva měsíce po okupaci sovětskými vojsky mělo i jiný rozměr, než jen připomínku výročí. Potvrzuje to záznam, který se objevil v kronice v roce 1994. Pět let po pádu komunismu se o této události zmínil kronikář Vladimír Blucha. „Dne 28. října 1968, kdy se oslavovalo padesát let Československé republiky, byl památník odhalen a za ním zasazena lípa jako strom republiky. Byl jsem přítomen tomuto aktu, kterého se zúčastnil velký počet obyvatel města. Bylo to již po 21. srpnu 1968, kdy byla naše republika násilím obsazena vojsky Varšavské smlouvy. V Krnově byl v kasárnách umístěn pluk sovětské armády. Obyvatelé města dávali najevo, že s událostmi v srpnu 1968 nesouhlasí. Odhalení památníku republiky s lípou se stalo vlastně jakousi manifestací za svobodu republiky, oficiálně nevyhlášenou, ale spontánní. To bylo proti mysli skupině lidí kolem KSČ, spolupracujících s okupanty, jak byli sovětští vojáci v Krnově všeobecně nazýváni. Proto po krátké době začali tajně v noci lípě republiky ubližovat. Poškodili ji takovým způsobem, že uhynula. Byla několikrát znovu vysazena, ale její ničení lidmi z řad „internacionalistů“ se stále opakovalo. Nakonec úplně uschla. Po zakrytí staveništní ohradou z vlnitého plechu se na ni skoro zapomnělo. Za ohradou však došlo mezitím k překvapivému jevu. Ze starého kořene lípy republiky nečekaně a skrytě začal růst nový stromek. Když byla ohrada odstraněna, bylo zjištěno, že má stáří asi sedm až devět let. Jakoby sdílela osudy naší padesátileté republiky. Vyskytly se názory, že by měla být nahrazena stromem, jehož věk by odpovídal době počítané od roku 1968. Nakonec byl ponechán stromek, vyrůstající z původního kořene,“ stojí v záznamu. Že se skutečně nejedná o původně vysazenou lípu, potvrzuje Dušan Martiník z odboru životního prostředí: „Z toho, co známe z kroniky, ale hlavně ze zkušeností, kdy strom můžeme porovnat s ostatními podobnými dřevinami, usuzuji, že lípa má kolem čtyřiceti let.“

Kampaň Stromy svobody necílí jen na zmapování historie již vysazených stromů, ale vyzývá i k výsadbě nových stromů v rámci říjnových oslav československého jubilea. Na výzvu reagovalo i naše město a 25. října vysadí žáci Základní školy Žižkova u své školy památeční lípu.

Zdroj: MěÚ Krnov