KRNOV | Budova nefunkční kotelny, která sloužila k vytápění areálu Karnoly, byla odstraněna. Zůstal po ní jen podstavec původního zděného komína s korunní římsou. Po opravě bude připomínat nedávnou minulost místa, které se nachází mezi Mlýnskou ulicí, zámkem a továrními objekty.
Foto: ilustrační – Pixabay
„Po demolici kotelny a odtěžení násypu nyní pracovníci dokončují úpravu prostranství, následovat bude oprava podstavce komína. Práce za 1,2 milionu korun by měly skončit nejpozději na začátku července,“ uvedl Pavel Hanzel z odboru investic a správy majetku.
Na demolici kotelny naváže první etapa revitalizace uvolněného prostranství, které by mělo v budoucnu sloužit také ke konání kulturních akcí. „Dojde ke srovnání terénu štěrkopískem a dále bude zrekonstruována zeď od ulice Mlynářské a provedeny zahradnické práce, jako vytvoření trvalkových záhonů a výsadba stromů. Součástí zakázky, u níž právě probíhá výběr zhotovitele, je také konstrukce otevřené pergoly pro popínavé rostliny a osazení mobiliáře – laviček, odpadkových košů,“ popsala Martina Marčanová z odboru investic a správy majetku.
Než se ale vybraná firma pustí do úpravy prostranství, uskuteční se v lokalitě archeologický průzkum. Sondy budou v místech středověkého opevnění města, dále opevnění renesančního zámku, také u bývalé octárny, kde dříve stával mlýn, nebo v místě zámecké válcové věže, podobné té, která je u vstupu do zámku ze Zámeckého náměstí. Její pozůstatek je dobře vidět na tvaru zdiva budovy garáží, která se nachází na zámeckém nádvoří. „Část věže již byla archeologicky zkoumána z parkoviště v souvislosti s revitalizací nádvoří a polovina zasahuje na pozemek bývalé Karnoly, který byl od 16. do 19. století druhým nádvořím krnovského zámku a sloužil hospodářským účelům. Posledních sto let sice tento prostor definovala továrna, ale 700 let tu byly hradby a 500 let postupně přestavovaný zámek s dvojicí válcových věží. Takže by bylo pěkné to lidem připomenout alespoň „vynesením“ půdorysu na terén, třeba plochými kameny,“ řekl archeolog František Kolář z Národního památkového ústavu Ostrava.
Taková připomínka minulosti by neměla být problémem. Architekt Marek Juránek, který zpracoval studii na prostor po kotelně, v ní již navrhl připomínku obvodu kotelny dvouřádkem z žulových kostek. „V další etapě revitalizace prostranství uvažujeme o vynesení obvodu původní bašty nad terén. Chceme vybudovat kamenný základ a na ten umístit kovovou konstrukci vyhlídkové věže, která by propojila oba sousední areály,“ vysvětlil architekt. Vyhlídka ale vyžaduje stavební povolení a realizaci lze proto očekávat nejdříve v příštím roce.
„Když jsme zpracovávali knihu Krnov – historie, archeologie, zjistili jsme, jak to svého času bylo výjimečně pěkné město. A jak výjimečně dostalo na frak po urbanistické stránce ne v důsledku válečných škod v roce 1945, ale až v 60. letech kvůli specifickému přístupu k minulosti, prvorepublikové a ještě starší. Lidé sem po válce přišli odevšad a povědomí, jak město kdysi vypadlo, v čem bylo silné, v čem slabé, se ztratilo. A to by bylo dobré decentně v prostoru akcentovat. Jednak to bylo město, které patřilo v 16. století Hohenzollerským markrabatům, což je poměrně výjimečná záležitost v rámci českých zemí, byl tady výstavný zámek a celé město bylo v renesančním období velkolepě přestavěno. To je jedna minulost, minulost rezidenčního renesančního města s hradbami a zámkem. A ta druhá, to je tradice textilnictví, která tu byla od středověku a vázala se na náhon, který protékal městem,“ uzavřel František Kolář.
Zdroj: MěÚ Krnov
