KRNOV | 27 milionů korun. To je odhadovaná částka, za kterou by město mohlo zrekonstruovat plochy atletického stadionu. Aby opravu neplatilo jen ze svých peněz, hledá možnosti spolufinancování.
Foto: MěÚ Krnov
Zatím jedinou nadějí je ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jeho dotační program Podpora materiálně technické základny sportu. Na rozdíl od předchozích let, kdy se nepodařilo ze stejného programu dotaci na stadion získat, se šance zvýšila. Nebude už určen prioritně pro sportovní kluby a tělovýchovné jednoty, okruh žadatelů by měl být omezen jen na obce a města.
Věc má ale háček. Dotace má sice pokrýt maximálně polovinu nákladů, ale její minimální výše musí být 15 milionů korun. „V praxi to znamená, že celkové způsobilé výdaje musí přesáhnout minimálně 30 milionů korun včetně DPH,“ uvádí Rostislav Balner z odboru strategického rozvoje. Aby projekt tuto dotační podmínku splnil, město do něj zahrne kromě rekonstrukce oválu, sektorů pro technické disciplíny a vnitřního travnatého hřiště ještě další práce.
„A to rekonstrukci tribun včetně výměny sedadel, výměnu osvětlení i zábradlí a také opravu venkovních schodišť. V současnosti čekáme na cenovou nabídku projektanta, abychom částku mohli zařadit do úpravy městského rozpočtu, kterou budou zastupitelé schvalovat v březnu,“ říká vedoucí odboru veřejných zakázek Klára Hazuchová. V případě, že projektant zvládne zpracovat projektovou dokumentaci těchto prací „navíc“ do léta, má město šanci stihnout podzimní termín vyhlášení ministerského dotačního programu.
Souběžně byly zahájeny přípravy na kompletní rekonstrukci sousední památkově chráněné tělocvičny. „Projektovat jsme chtěli začít už minulý rok, výzvu k podání nabídek jsme zveřejnili dvakrát, ale přišla jen jedna a ta byla nad naše finanční možnosti. Nyní jsme v rozpočtu vyčlenili na projekt větší částku a vedení města uvažuje o oslovení několika vybraných zkušených architektů. Snad z nich někdo projeví zájem a nabídku podá,“ věří Klára Hazuchová.
Pro architekty může být tělocvična, postavená v letech 1932-1933 podle návrhu významného vídeňského architekta a krnovského rodáka Leopolda Bauera, velkou výzvou. „Objekt je jedinečný v tom, že převážná většina prvků a konstrukčních detailů se zachovala v původní podobě. Ať už se jedná o dřevěné prosklené příčky, kovové boční schodiště, podlahy z litého teraca včetně soklíku, mechanismus balkónu ve střeše nebo unikátní krov, jehož základ tvoří železobetonová konstrukce kombinovaná s klasickými dřevěnými prvky. Autenticitu umocňuje i zabudované původní tělocvičné nářadí – kruhy nebo šplhadla,“ popisuje památkářka Andrea Šírová.
Zdroj: MěÚ Krnov
