MSK | Zatravněné střechy, vodní plochy, zastínění nebo třeba zelené fasády. To jsou některá z řady opatření, které pomohou zmírnit dopady změny klimatu. Krajští radní v pondělí 27. ledna 2020 schválili adaptační strategii, kterou se budou vybrané krajské projekty řídit. Strategie navrhuje opatření nejen ve městech, ale na celém území regionu. Dostanou ji k dispozici města a obce v kraji i soukromé subjekty.
Foto: STA Bruntálsko
„Jako první ze všech krajů v republice jsme si nechali vypracovat adaptační strategii na dopady změny klimatu. Hlavním důvodem je chránit a zlepšovat naše životní prostředí. Chceme přispět k tomu, aby se lépe žilo lidem ve městech, ze kterých se v létě stávají vyprahlá místa, kde se skoro nedá nadechnout. Na změny klimatu je nutné reagovat nejen ve stavitelství, ale i v lesním a vodním hospodářství, v dopravě, cestovním ruchu nebo průmyslu,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a připomněl krajský projekt POHO2030, který řeší pohornickou krajinu Karvinska a její proměnu. Projekty v této oblasti budou realizovány právě v souladu se schválenou adaptační strategií.
Prvním konkrétním projektem, který by měl adaptační opatření implementovat a přispět k realizační fázi strategie, je integrovaný projekt LIFE. „Koncept projektu jsme na podzim minulého roku předložili Evropské komisi. Ta jej akceptovala a vyzvala nás, abychom teď v březnu předložili plnou žádost. Změna klimatu je jedním z klíčových témat Evropské unie, takže věřím, že podporu získáme. Na projekty vycházející z adaptační strategie bychom z Evropy mohli získat 10 milionů eur. Takže vše běží, jak má,“ uzavřel hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.
Opatření, která adaptační strategie navrhuje, mají v letních měsících pomoci snížit teplotu ve městech, zlepšit využívání srážkových vod, redukovat smog a přízemní ozon nebo zatraktivnit prostředí pro trávení času venku.
„Je prokázané, že například zelená fasáda osazená vhodnými rostlinami umí prostředí ochladit stejně jako desítky klimatizací. Zelené střechy navíc zadržují vodu, což má také vliv na zlepšení mikroklimatu ve městech. Světlé povrchy odrážejí sluneční záření, pozitivní účinky mají bezesporu i vodní plochy. Adaptační strategie také například myslí na to, že je potřeba přizpůsobit dopravní podmínky pěším a cyklistům,“ vyjmenovala náměstkyně hejtmana kraje pro životní prostředí Jarmila Uvírová.
Dalšími příklady opatření je intenzivnější využívání obnovitelných zdrojů energie, podpora zasakování dešťových vod, koordinované výsadby zeleně nebo zlepšení podmínek pro cestující veřejnou dopravou klimatizací ve vozech.
„Tato opatření posílí odolnost kraje vůči dopadům klimatické změny. Plánujeme zahrnout problematiku adaptací do přípravy krajských investic, chceme ale také podporovat adaptační opatření jiných investorů, ať už veřejných nebo soukromých,“ řekla náměstkyně hejtmana Jarmila Uvírová s tím, že kraj počítá také s další podporou environmentálního vzdělávání a osvětovými kampaněmi ve vazbě na změny klimatu.
Adaptační strategie Moravskoslezského kraje na dopady změny klimatu vychází z předchozí Analýzy zranitelnosti Moravskoslezského kraje vůči dopadům klimatické změny s výhledy až do roku 2050 a orientačně dokonce do roku 2090.
„Změny budou nutné. Klima se mění a je naší povinností lidem, kteří v našem kraji žijí, zajistit udržitelné podmínky pro další život. Adaptační strategie je proto nedílnou a důležitou součástí Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje pro roky 2019 až 2027,“ uzavřel hejtman kraje Ivo Vondrák.
Zdroj: MSK
