OPAVSKO | Hlučínské zemětřesení mělo epicentrum o souřadnicích 49,92° s. š. a 18,23° v. d. (mezi obcemi Markvartovice a Darkovice u Hlučína) jeho ohnisko se nacházelo v hloubce 13 kilometrů pod zemským povrchem a jeho síla (magnitudo) dosáhla hodnoty 3,5 Richterovy škály. Po zemětřesení nenásledoval žádný dotřes.
Foto: Geofyzikální ústav Akademie věd ČR
Výskyt široce pocítěného zemětřesení v oblasti Hlučína je neobvyklý, jak je patrné z mapy severovýchodní části České republiky. Kromě hlučínského zemětřesení (dvojitý kroužek) jsou do mapy zanesena epicentra několika relativně silných historických zemětřesení (červené hvězdy), nedávno pocítěné zemětřesení v Hrubém Jeseníku z roku 2012 a epicentra slabých, nepocítěných jevů z let 1993 až 2006 (bílé body).
Epicentra všech tří relativně silných historických zemětřesení z let 1786, 1931 a 1935 jsou od Hlučína vzdálena minimálně několik desítek km. Poloha epicentra zemětřesení z r. 1786, zde situovaného do blízkosti Českého Těšína, je navíc vzhledem k nedostatečnému množství spolehlivých pramenů velmi nejistá.
K zatím poslednímu pocítěnému tektonickému zemětřesení v této poměrně rozsáhlé oblasti došlo v až cca 70 km vzdáleném Hrubém Jeseníku před více než třemi lety, v červnu r. 2012. Žádné ze slabých zemětřesení z let 1993 – 2006 o síle do magnituda 1,5 nebylo pocítěno, zaznamenána byla kolegy z Ústavu fyziky Země MU v Brně během speciálních terénních kampaní. Tato slabá zemětřesení se vyskytují především v oblasti Šternberku, Bruntálu, Králického Sněžníku a Opavy.
Vzhledem k poloze epicentra hlučínského zemětřesení vůči seismickým stanicím v oblasti a jeho nevelké síle je obtížné zjistit tzv. mechanismus zemětřesení, tj. určit prostorový charakter pohybu horninových bloků, ke kterému při zemětřesení došlo.
Není zatím také známo, na které geologické struktuře k zemětřesení došlo. Hlučín leží v tektonicky založeném údolí zakleslém podél zlomů směru přibližně V-Z, které ovšem interagují s blízkými zlomovými strukturami směru SZ-JV („sudetský směr“), na nichž v minulosti proběhla některá zemětřesení v širším okolí.
Jen několik km východně od epicentra hlučínského zemětřesení se nachází okraj ostravské části hornoslezské pánve, v níž dochází poměrně často jak na území ČR, tak v Polsku ke specifickým seismickým jevům – tzv. důlním otřesům. Důlní otřesy jsou vyvolány intenzivní těžbou černého uhlí, jejich ohniska se nacházejí nehluboko pod zemským povrchem a zpravidla nebývají pocítěny mimo důlní díla.
Zdroj: Geofyzikální ústav Akademie věd ČR
