BRUNTÁL | Že najdou pozůstatky dávné cihelny na louce mezi městským parkem a Starým Městem, věřili archeologové už při loňském bádání. Podařilo se jim to ale až letos. Nález cihlářské čtyřkanálové žárové pece je v Moravskoslezské kraji unikátní.
Foto: MěÚ Bruntál
Během loňského měření magnetometrem, které předcházelo aktuálně probíhající stavbě infrastruktury v lokalitě Za Mlékárnou, objevili archeologové řadu míst poznamenaných ohněm a některých případech i s odpadem z cihlářské výroby. „Interpretovali jsme to tak, že zde byly cihly vypalovány v polních pecích nebo milířích. Cihlářská výroba tady probíhala několik desetiletí a asi i v různých etapách. Výrobní postupy mohly být různé,“ sdělil ředitel Národního památkového ústavu v Ostravě Michal Zezula s tím, že již loňské nálezy považovali archeologové za docela velký úspěch.
Badatelům se ale nepodařilo prozkoumat zarostlou a nepřístupnou část mezi zahrádkami a železniční tratí. A právě tady se před několika týdny, v rámci přípravy stavby, při odkrytí ornice, objevily pozůstatky výrobního zařízení z 19. století. „Čtyřkanálová žárová pec je velmi charakteristická pro raně industriální formy cihlářské výroby. V českých zemích se nacházely takových objektů stovky, ale dochovaly se jen výjimečně,“ vysvětlil Michal Zezula a pokračoval: „Podle literatury i na základě konzultací s kolegy se dá říci, že se jedná o jeden z nejlépe dochovaných pozůstatků žárové cihelny. V kraji je to určitě unikát.“
Odborníci na industriální archeologii budou nyní zkoumat, jak pec fungovala. Při prověrkách archívů se zatím moc informací, které by se vztahovaly k bruntálské cihelně, najít nepodařilo. Snad jen, že ve 40. letech 19. století je zaznamenáno, že při výstavbě železáren v Ludvíkově používal bruntálský velkostatek řádu německých rytířů cihly vlastní. Podle Michala Zezuly je velká pravděpodobnost, že to mohly být cihly z Bruntálu.
Zdejší ložiska hlíny vhodné pro výrobu cihel pocházela ze starších úseků období čtvrtohor, kdy se z tundry mezi pevninským a horským ledovcem vyvály částice, které vytvořily souvrství prachových hlín. V 19. století, v době rozvoje průmyslu, bylo potřeba materiál na stavbu továren. Zdroje stavebního kamene byly v okolí města omezené, ale v ložiscích cihlářských hlín měl Bruntál velký potenciál. V té době začal řád německých rytířů na svých pozemcích hlíny těžit a vyrábět z nich cihly. Cihelna byla v různých fázích vývoje schematicky zaznamenána v katastrálním plánu z roku 1836 a dalších mapových podkladech. Její skutečnou podobu ale odhalil až archeologický výzkum.
„Pečlivě identifikované části bývalé cihelny, její vnitřní uspořádání a základy stavby se v budoucnu mohou stát zajímavým turistickým cílem. V současné době nás čeká rozhodnutí, jak základy tohoto historického objektu zakomponovat do nově budované čtvrti města. Poté bude moci být připraven projekt, který připomene část cihlářské výroby na území našeho města,“ řekl k nálezu cihelny místostarosta Bruntálu Petr Rys.
Aktuální archeologické objevy nejen v Bruntále jsou opravdu mimořádné. V předchozích letech o historii zdejšího osídlení ledacos prozradily také nálezy ve Starém Městě. „Město Bruntál a jeho okolí určitě skrývá mnoho dalších historických zajímavostí, o kterých jestě doposud nevíme,“ konstatoval starosta města Bruntálu Martin Henč.
