MSK | Stromy rostoucí u silnic a dálnic jsou nejčastější pevnou překážkou ve směru pohybu automobilu neovladatelného vlivem dopravní nehody. Vina stromořadí na následky autonehod je doložitelným a zároveň diskutabilním tématem, proto se objevují hlasití zastánci i odpůrci plošného kácení podél frekventovaných úseků komunikací.
Ředitelství silnic a dálnic ČR nemá k problematice likvidace stromů žádné metodické pokyny určující jak a kdy provádět zásahy. Z pohledu Ministerstva životního prostředí České republiky je kácení dřevin a náhradní výsadba jasně definována v Zákoně o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., v prováděcích vyhláškách a v Metodických pokynech. Dále se údržba silnic a dálnic řídí Arboristickým standardem Péče o dřeviny podél veřejné dopravní infrastruktury, jehož garantem je Agentura ochrany přírody a krajiny. Ze strany Ministerstva dopravy ČR je vhodný Technický předpis TP 99, který
v současnosti prochází revizní aktualizací, a kromě zmíněného se v rámci ŘSD používá metodika údržby vegetace podél komunikací PPK-VEG.
Základní normou pro novou výsadbu dřevin podél komunikací je ČSN 736101, která jasně stanovuje kde je možno vegetaci obnovovat. K zajištění provozní bezpečnosti dřevin byla vydána metodická příručka Kontroly stavu stromů při prohlídkách silničních komunikací.
Některé stromy pamatují doby dávno minulé, ŘSD eviduje zdravé kusy vysazené za Rakouska-Uherska. V tomto kontextu je třeba vnímat, že dřeviny a jejich umístění nemohou pružně reagovat na rozvoj techniky a rostoucí hustotu dopravy. V daném okamžiku dochází k výraznému konfliktu, kdy údržba musí zvážit, zda strom ponechat, nebo dát přednost zajištění bezpečnosti silničního provozu, jak nařizují české zákony. Rozhodovací proces není jednoduchý a jednoznačný, vždy se zvažuje mnoho variant dalšího postupu, respektuje se rovněž zdravotní stav příslušné zeleně. Volba poražení je soubor skupin vlivů a zásad zohledněných individuálně. Je nutné posuzovat místo od místa, někde může dojít k revitalizaci, jinde by ekologický projekt zabránil rozhledu, vytvořil rizikovou překážku, nebo zničil těleso komunikace.
ŘSD nedisponuje celorepublikovými statistikami kácení, ovšem Správa Ostrava zná počty loňských prořezů. V roce 2020 bylo na území Moravskoslezského kraje pokáceno 1 634 stromů. Piliny létaly v různých lokalitách napříč krajskými lokacemi. Loňské náklady na kácení činily celkem 2 039 000,- Kč bez DPH.
Samotnému kácení předcházel dendrologický průzkum odborně způsobilou osobou, která provedla kontrolu dřevinné vegetace a následně navrhla způsob údržby dle konkrétního stavu. Stromy byly káceny na základě profesionálního vyhodnocení a jednalo se o stromy, které byly suché, z části suché, poškozené, napadené apod. Dalšími předpoklady poražení byly preventivní průřezy v hustě zarostlých místech. Aplikovaný postup výchovné probírky přináší dlouhodobě zlepšení stability přírodního porostu.
Zdroj: ŘSD