LIPTAŇ | Krnovský Klub vojenské historie KVH Maxim předvedl v Liptani na Osoblažsku, přímo na místě Liptaňské tragédie rekonstrukci událostí. Občané tak mohli poprvé sledovat událost Liptaňské tragédie v prostředí četnické služebny, kde se před osmdesáti lety tragédie odehrála. Program zahrnoval také bohoslužbu, pietní setkání u památníku a ukázky bojových operací v Liptani na konci války. Akce se konala v sobotu 22. září 2018.
Foto: Tomáš Kleistner
Liptaňská tragédie: 22. září 1938 v obci Liptaň obklíčili sudetoněmečtí obyvatelé vesnice četnickou stanici a ústřednu SOS v domě č. 261 v davu bylo kolem 150-180 lidí, kteří byli ozbrojeni převážně zbraněmi pašovanými z Německa přes nedalekou vesnici Pelhřimovy.
Vedli je nacisté Alfred a Franz Seligovi, tiskařský dělník Reichel a řezník Görlich. Zfanatizovaný dav, v němž převažovali zdejší henleinovci a členové místní organizace FS, požadoval odzbrojení stanice. Čtyři vůdci vstoupili do stanice a kategoricky žádali vydání zbraní. Četníci a příslušníci finanční stráže, kteří byli v budově, se přesile vzdali. Velitel vrchní strážmistr Mokrý souhlasil s vydáním zbraní.
K četnické stanici v té chvíli přijížděl motocykl s dalšími dvěma příslušníky finanční stráže a před rozvášněným davem utekli do stanice, aniž věděli, že ta je již obsazena Němci. Nebylo zjištěno, z které strany padl první výstřel. V nastalé prudké střelbě byli tři Němci zastřeleni. Na to reagoval Alfred Selig uvnitř budovy a postřílel všechny členy osádky stanice, již neozbrojené.
Zavražděni byli členové družstva SOS Třemešná-Liptaň (velitelství praporu 15 Bruntál): vrchní respicient finanční stráže Ludvík Svoboda (nar. 1899), dozorci finanční stráže František Čech (1910), Vítězslav Hofírek (1910) a Inocenc Dostál (1910). S nimi zahynul velitel četnické stanice vrchní strážmistr Rudolf Mokrý (1887) a strážmistr Vilém Leher (1912). Aby vrahové zahladili stopy, odvezli oběti příštího dne ráno nákladním autem za hranice s Německem do Hlubčic, kde byla těla zahrabána u hřbitovní zdi.
Stráž obrany státu existovala v letech 1936-1939. Tito lidé bojovali, v oněch krutých časech, za celistvost státu stále ještě mladé ČSR. Mnozí z nich při incidentech s henleinovci obětovali své vlasti svůj život. Celkem padlo 312 příslušníků SOS. Proto si tyto hrdiny připomínáme!
Zdroj: Stránky historické sekce
