MSK | Za národní kulturní památky se prohlašují tři kulturní památky v Moravskoslezském kraji. Poutní areál s kostelem Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíne, Křížová cesta a kostel Panny Marie Sněžné v Rudě a poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie ve Frýdku a Poutní areál s kostelem Panny Marie Sedmibolestné.

Foto: kostelcvilin.cz

 

Vrch Cvilín tvoří výraznou dominantu města Krnova. Kostel byl vybudován v letech 1722-28, pod vedením Bedřicha Kubína stavbu provedli A. a G. Gans, otec a syn, stavitelé z Krnova a to v těsné blízkosti dřevěné kaple.

Tradice poutí na Cvilíně je stará více jak 400 let. Od 17. stol. se traduje legenda o léčivé moci obrazu Panny Marie Sedmibolestné, který je umístěn na hlavním oltáři. Kostel je přístupný v době konání náboženských poutí: začínají 30. 4. a končí dušičkovou poutí na počátku listopadu. Mše svaté jsou v tomto období (mimo poutě) každou neděli v 10:00 hodin. Hlavní pouť je v neděli blíže k svátku Bolestné Panny Marie.

Křížová cesta a kostel Panny Marie Sněžné v Rudě

Do roku 1758 stála v Rudě pouze zvonička se zvonem z roku 1583 a hřbitov. Na místě současného kostela byla původně zahrada. Roku 1755 se zde ovšem odehrála zvláštní událost, která je dodnes pokládána za hlavní impuls k vystavění kostela. Královský sudí Ferdinand Gröschelsberger jel společně s uničovským radním lesem k rudskému mlýnu. Koně, kteří táhli jejich vůz, se náhle splašili a vůz se sesul do rokliny. Oba cestující však vyvázli bez újmy. Za záchranu svého života, kterou oba úředníci připisovali Panně Marii, nechali v Rudě vystavět kostelík. Stavba byla dokončena v roce 1758 a zasvěcena Panně Marii Sněžné.

V době největšího rozmachu obce započal zakladatel kostela s výstavbou další církevní stavby – křížové cesty. Budování pískovcových sousoší, představujících čtrnáct zastavení, bylo zahájeno roku 1760.

Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie ve Frýdku

Chrám byl postaven na místě, kde v polovině 17. století podle pověsti dělníci nalezli při kopání hlíny kamennou sochu Panny Marie, kterou přenesli do farního kostela, ale dalšího dne ji nalezli opět na původním místě. Na tomto místě byla nakonec ponechána. Jiný pramen však uvádí, že sochu nechal roku 1665 vytesat František Eusebius z Oppersdorfu. Jisté však je, že od poloviny 17. století do Frýdku přicházelo množství poutníků, kterých po vybudování dřevěné kaple nad sochou roku 1706 stále přibývalo.

Základní kámen kostela byl položen 1740, stavbu vedl Bartoloměj Wittner. Roku 1759 byl chrám vysvěcen, avšak až roku 1777 byl chrám dokončen. Socha Panny Marie byla umístěna nad svatostánek. Frýdek tak získal dominantu, díky níž je občas nazýván „Slezské Lurdy“