ČR | Konec prosince provázejí silvestrovské oslavy a vítání nového roku. To se obvykle neobejde bez ohňostrojů a zábavní pyrotechniky. Lidé ale často zapomínají, že používání pyrotechniky s sebou kromě několika minut zábavy nese i závažná rizika a také nepříznivé dopady na životní prostředí.
Foto: Pixabay
S výbuchy petard či dělobuchů se zvláště ve větších městech můžeme setkat už od Mikuláše. Ač lidem, kteří zábavní pyrotechniku odpalují, skýtá pravděpodobně potěšení, ti ostatní z ní radost nemívají. Některá města i menší obce už proto přikročily k zavedení místní vyhlášky, která používání zábavní pyrotechniky významně omezuje, řada dalších měst takové opatření zvažuje. Pražský magistrát dokonce rozhodl, že nahradí oficiální novoroční ohňostroj videomappingem.
Hluk
Síla zvuku některých petard může dosahovat až 120 decibelů, což je srovnatelné s hlukem startujícího letadla. Práh bolesti způsobené hlukem je pak už poměrně blízko – na úrovni 130 dB.
Hlukem způsobeným zábavní pyrotechnikou trpí kromě lidí jak domácí, tak i hospodářská a volně žijící zvířata. Uvědomíme-li si, že mnoho z nich má daleko lepší sluch než člověk, můžeme si představit, oč horší pro ně rámus silvestrovského veselí musí být. Zvířata si navíc – na rozdíl od lidí – nedokážou příčiny hluku vysvětlit.
Mnozí chovatelé mají po předchozích negativních zkušenostech s dopady oslav konce roku na domácí mazlíčky takové obavy, že si pro ně raději nechají od veterináře předepsat antistresové pilulky. I přesto se během silvestrovských oslav ztratí mnoho zvířat, zejména psů, a ne všechna se podaří nalézt.
Také volně žijící živočichové vyděšení zábavní pyrotechnikou v panice opouštějí bezpečí svých úkrytů. Nezřídka pak umírají například na silnicích nebo v důsledku srážky s elektrickým vedením.
Zplodiny
Hluk však není jediným negativem, které zábavní pyrotechnika přináší. Tím dalším je její nepříznivý vliv na životní prostředí i na naše zdraví. Škodliviny ze zábavní pyrotechniky, například sloučeniny kovů, jako je olovo, hliník nebo cín, unikají do ovzduší a negativně ovlivňují jeho kvalitu. Se vzduchem se ve formě malých částeček dostávají do dýchacích cest lidí i zvířat. Například astmatikům hrozí kvůli zplodinám v ovzduší v blízkosti ohňostrojů astmatický záchvat.
Při spalování pyrotechniky se může uvolňovat také přízemní ozón, který je pro lidský organismus jedovatý. Záblesky z ohňostrojů zase mohou velmi uškodit epileptikům, u nichž mohou vyvolat epileptický záchvat.
Odpad
Dalším aspektem používání zábavní pyrotechniky je odpad. Zvláště po silvestrovských oslavách jsou louky, pole i ulice leckde doslova poseté použitými dělobuchy, rachejtlemi a petardami. Na jejich úklid pak vynakládají města a obce nemalé prostředky.
I tak se ale může stát, že člověk nalezne použitý obal od rachejtle či petardy. Co v takovém případě dělat nebo jak zacházet s pyrotechnikou v případě, že si ji přes všechna negativa nechcete odepřít, se dočtete v rozhovoru s kapitánem JUDr. Martinem Neústupným, pyrotechnikem znalcem ze skupiny znaleckých činností odboru nástražných výbušných zařízení Pyrotechnické služby Policie ČR.
Jak bezpečně zacházet se zábavní pyrotechnikou
Používání zábavní pyrotechniky s sebou nese daleko víc negativních aspektů než přínosů. Její pořizování a používání je zbytné a zbytečné, proto apelujeme na spotřebitele, aby se v zájmu ochrany zdraví a životního prostředí těchto „radovánek“ vzdali. Pokud už se pro to ale z nějakého důvodu rozhodnete, doporučujeme dodržovat následující tipy.
Nekonzumujte před manipulací s pyrotechnickými výrobky alkohol ani jiné drogy – prudce tím roste riziko nehody.
Obecně má zábavní pyrotechnika různé složení a vlastnosti podle požadovaného efektu, jejž má výrobek zajišťovat. Nejčastěji se jedná o dýmotvorné, svítící, jiskřicí a výbuškové pyrotechnické slože (směsi hořlavin, oxidovadel, pojiv a dalších látek).
Nejméně nebezpečné jsou dýmotvorné slože, které mají pomalou reakci (dobu hoření) a poměrně nízkou teplotu hoření (cca 300 °C). I přes tyto vlastnosti je třeba při hoření těchto složí počítat s rizikem vzniku požáru a popálenin.
Výrazně nebezpečnější jsou potom výrobky s obsahem svítících a jiskřicích složí, které obsahují jemně mleté kovy (hliník, hořčík, měď, železo), kde teplota hoření dosahuje hodnot až 2000 °C. Zde je již riziko popálení a vzniku požáru velmi vysoké, a to i v případě jen velmi krátkého kontaktu. Navíc řada pyrotechnických efektů je z těchto výrobků vystřelována pomocí černého střelného prachu, který má značnou kinetickou energii s ranivým potenciálem násobeným vysokou teplotou hoření.
Nejnebezpečnější jsou výbuškové (zvukozábleskové) slože, a to především pro svou rychlost hoření, která může dosahovat až na hranici rychlosti zvuku. Přestože se nejedná o trhaviny, mají tyto slože značný destrukční potenciál. I v malém množství mohou způsobit těžký úraz s trvalými následky (nejběžnější je amputace prstů při výbuchu v sevřené ruce). Ve větším množství, např. při rozebrání více pyrotechnických výrobků nebo při domácí výrobě, mohou způsobit smrt osob nebo destrukci budovy, kde byly skladovány.
Příčiny mimořádných událostí jsou ale ve všech uvedených případech stejné – tedy nedodržování návodu k použití, někdy kombinované s požíváním omamných látek.
Kde tedy dělají lidé při používání zábavní pyrotechniky nejčastější chyby?
Základní chybou při používání pyrotechnických výrobků je jejich použití osobami pod vlivem omamných látek (nejčastěji alkoholu), které snižují ovládací a rozpoznávací schopnosti člověka. Vzhledem k tomu, že používání pyrotechnických výrobků je vysoce riziková činnost, je zapotřebí, aby osoba, která je používá, byla v perfektní fyzické a duševní kondici a byla plně soustředěna na činnost, kterou vykonává. Absence těchto schopností při použití pyrotechnických výrobků je základní chybou, která vede ke vzniku úrazů a materiálních škod.
Druhou a zároveň nejčastější chybou je nedodržování návodu k použití, a to jak úmyslné, tak nedbalostní. Výrobce je ze zákona povinen vybavit každý pyrotechnický výrobek přesným a úplným návodem k použití. Při jeho dodržení nesmí dojít k poškození zdraví nebo majetku, a to ani v případě nesprávné funkce výrobku, kterou nelze nikdy zcela vyloučit.
Jako příklad úmyslného nedodržování návodu mohu uvést různé pokusy o spojování pyrotechnických výrobků, jejich úpravy, doplňování hořlavinami nebo zkoušení jejich účinků na okolí. Do stejné kategorie patří i pokusy o rozebírání pyrotechniky. Tato činnost je značně nebezpečná pro osoby, které výrobky rozebírají nebo se nacházejí poblíž, neboť hrozí neočekávaný výbuch citlivých výbušných komponentů.
V neposlední řadě se lidé rozebráním a použitím výbušných komponentů pyrotechnického výrobku mohou dopustit trestného činu nedovoleného ozbrojování, za který může být pachatel potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
Z kategorie nedbalostních chyb je nejčastější příčinou úrazů a škod na majetku nevhodné umístění pyrotechnického výrobku s ohledem na okolní zástavbu nebo porost kvůli nebezpečí požáru či nežádoucího odrazu, nedodržení bezpečné vzdálenosti od okolostojících osob nebo odpalování pyrotechnických výrobků z ruky.
Významnou příčinou úrazů bývá také předčasná manipulace se zdánlivě selhaným pyrotechnickým výrobkem, kdy dojde k jeho opožděné akci právě v okamžiku manipulace.
Dnes se více vyskytují případy podomácku upravené než kompletně vyrobené pyrotechniky. Jak jsem již zmínil, velice často dochází k úpravám či dokonce rozebírání pyrotechnických výrobků a výrobě improvizovaných výbušných předmětů. Takové předměty (včetně pouze upravených pyrotechnických výrobků) ztrácejí statut pyrotechnického výrobku, jak jej definuje zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnice, a lze je zařadit mezi výbušniny definované zákonem č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě. Takto vyrobené předměty neprošly řádným zkušebním a schvalovacím procesem, nebyly uvedeny na trh v EU a původní výrobce za ně nenese žádnou odpovědnost.
Netřeba zdůrazňovat, že podobné improvizované výbušné předměty jsou zdrojem řady mimořádných událostí a jsou předmětem intenzivního zájmu orgánů činných v trestním řízení.
Po oslavách silvestra zůstává na ulicích, loukách i jiných veřejných prostranstvích ležet množství již použité pyrotechniky. Jak poznat, že je použitá pyrotechnika nebezpečná a co dělat v případě jejího nálezu?
Zda byly nalezené pyrotechnické výrobky použity (tedy zda došlo k úplnému vyhoření pyrotechnických složí), nemusí být vždy hned zřejmé. V první řadě je důležité zabránit v přístupu k volně ležícím pyrotechnickým výrobkům dětem. Dále se doporučuje rozhodně se nikdy nepokoušet výrobky znovu zapalovat, rozebírat je nebo jakýmkoliv způsobem spalovat.
Co se týče správného způsobu likvidace, záleží samozřejmě na druhu výrobku. Každý u nás prodávaný pyrotechnický výrobek musí být výrobcem (eventuálně dovozcem) vybaven návodem k použití v českém jazyce, jehož součástí je též postup likvidace tzv. selhaného výrobku. U některých, zejména menších pyrotechnických výrobků však bývá návod umístěn na obalu, který nemusí být na místě nálezu k dispozici. V těchto případech doporučujeme návod k likvidaci nejčastěji uváděný výrobci, tedy namočení do vody na čtyřiadvacet hodin a následné zakopání do země.
Zdroj: dTest
