BRUNTÁLSKO, MSK, ČR | Letošní pondělní ráno bude nejen mrazivé, kdy se bude teplota pohybovat v mínusových číslech, čeká nás také divadlo na obloze. Nastane úplné zatmění Měsíce, poslední za desetiletí.

Fotografie z částečného zatmění Měsíce. Foto: Marcela Jelínková

Tohle si nemůžete nechat ujít. V pondělí 21. ledna 2019 si natáhněte budíka na pátou hodinu ranní a vyhlédněte z okna směrem na jihozápad. Pokud vám bude přát počasí, spatříte zatmění Měsíce, informuje Hvězdárna a planetárium Brno.

To, že se děje něco zvláštního, bude zřejmé už o půl páté, kdy začne částečné zatmění. Náš nejbližší kosmický soused v zemském stínu zcela zmizí krátce před tři čtvrtě na šest.  „V té době bude téměř 20 stupňů vysoko nad jihozápadním obzorem, na pomezí souhvězdí Blíženců a Raka. Této fotogenické oblasti oblohy vévodí dvojice jasných hvězd Castor a Pollux,“ konstatuje web Hvězdárny a planetária Brno.

Východně od ztemnělého Měsíce, v úhlové vzdálenosti asi 7°, navíc najdete krásnou hvězdokupu Jesličky. Pod tmavou oblohou bude vypadat jako okrouhlá světlá skvrna uvnitř nevýrazného souhvězdí Raka. Její jednotlivé hvězdy přitom snadno rozlišíte i v malém dalekohledu. K tomu se nad jihovýchodním obzorem přidá dvojice velmi jasných planet – Venuše a Jupiter, které bude dělit úhlová vzdálenost necelé tři stupně.

Samotné úplné zatmění potrvá 1 hodinu a 2 minuty (tedy do 6:43), přičemž Měsíc zapadne teprve až s koncem částečné fáze zatmění. K pozorování mimořádného měsíčního představení nic speciálního nepotřebujete. Snad jen štěstí na pěknou oblohu, hodně teplé oblečení a ideálně nějaké ty přátele.

Foto: Hvězdárna a planetárium Brno

Jak zatmění Měsíce vzniká?

Pro názornější vysvětlení celého úkazu bude vhodné vyskočit do vesmíru a podívat se na naši planetu z nadhledu. Díky tomu, že ji osvětlují paprsky Slunce, vrhá za sebou Země stín dlouhý asi jeden a půl milionu kilometrů. Vzdálenost Měsíce od Země je ale zhruba čtyři sta tisíc kilometrů. Jestliže se tedy náš kosmický soused v době úplňku nachází velmi blízko spojnice Země-Slunce, musí vstoupit do zemského stínu. Nám pozemšťanům výrazně ztmavne. Měsíčňan by v takovém případě sledoval úplné zatmění Slunce zakryté Zemí – sluneční kotouč by byl zakrytý tmavou siluetou Země.

Je to paradoxní, ale když nastane ten nejúplnější úplněk, tak na Měsíc přestane svítit Slunce. Ocitne se totiž téměř na spojnici Slunce-Země a dojde k jeho zatmění. Ani v té době ale zcela nezmizí – ozařují jej sluneční paprsky rozptýlené v zemské atmosféře.

Ve většině případů se však Měsíc během úplňku na spojnici Země-Slunce neocitá. Zpravidla zemský stín těsně mine – podleze jej či nadleze. Občas, jednou, dvakrát do roka, se mu to ale nepodaří a pak všude tam, kde je Měsíc nad obzorem, pozorujeme jeho zatmění.

Nejdelší úplná zatmění Měsíce trvají 106 minut. Například v červenci 2000 to bylo přesně 106 minut a 25 sekund. V srpnu 1859 trvalo ještě o tři sekundy déle. Tento rekord však bude překonán až 19. srpna 4753 s časem 106 minut a 35 sekund.

Zdroj: Hvězdárna a planetárium Brno

REDAKCE STA on EmailREDAKCE STA on FacebookREDAKCE STA on Twitter
REDAKCE STA
Redakce zpravodajství STA Bruntálsko přináší každodenní aktuální informace z bruntálského regionu, ale i Moravskoslezského kraje.

Chci dostávat čerstvé zprávy z našeho regionu

Děkujeme za Vaše přihlášení.