MSK | Lidé z Moravskoslezského kraje si mohou nechat zkontrolovat plíce. Pneumologové jim otevřou dveře svých ordinací ve středu 30. září. Zájemce vyšetří i bez předchozího objednání a doporučení praktického lékaře. Preventivní akcí chtějí lékaři včas odhalit smrtelnou nemoc – idiopatickou plicní fibrózu (IPF).
Letos se do dne otevřených dveří v kraji zapojí pět pracovišť. Zájemci o vyšetření by si ale vzhledem ke koronavirové pandemii měli telefonicky ověřit, jestli se provoz ordinace nezměnil. V loňském roce lékaři našli 28 případů plicních nemocí, jako jsou například astma či chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), IPF nepotvrdili.
„Na vyšetření by měli přijít lidé, kteří dlouhodobě kašlou a zadýchávají se. To jsou totiž obvyklé příznaky chronického onemocnění plic. Čím dříve u pacienta IPF nebo jinou plicní nemoc odhalíme a zahájíme léčbu, tím výrazněji můžeme zvýšit kvalitu jeho života,“ vysvětluje MUDr. Dušan Velart, který provozuje plicní ambulance v Novém Jičíně, Příboru, Odrách a ve Frenštátu pod Radhoštěm. „V loňském roce jsme sice nezachytili žádný případ IPF, ale odhalili jsme u čtyř pacientů chronickou obstrukční plicní nemoc,“ doplňuje.
Loni si v Moravskoslezském kraji přišlo své plíce nechat vyšetřit 63 pacientů. U jednoho z nich pneumologové pojali podezření na IPF a poslali ho do specializovaného centra k podrobnému vyšetření. Tamní lékaři však diagnózu vzácného onemocnění plic nepotvrdili. Nemoc IPF poškozuje plicní sklípky. Jemná tkáň se mění na husté vazivo a kvůli tomu plíce tuhnou. Změna je nevratná. Onemocnění, které postupně pustoší plíce, jizví je, až nezbývá plocha na dýchání, zabíjí pacienty bez léčby do pěti let.
„Pneumologové by měli do specializovaných center poslat všechny pacienty s nálezy, které nedokážou s jistotou rozpoznat. IPF se nejčastěji projevuje dušností a kašlem. Při poslechu plic slyšíme u pacienta zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu. Dalším z příznaků IPF jsou i paličkovité prsty a nehty ve tvaru hodinových sklíček,“ říká MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.
Odborníci se shodují, že je zásadní, aby nemoc u pacienta objevili včas a co nejdříve začali s léčbou. Jen tak mohou její postup zpomalit. Specialisté mohou pacienty léčit moderními antifibrotickými léky. Nemocným dosud hrozilo vysazení léčby, pokud naměřené hodnoty jejich plicních funkcí klesly o definovanou hodnotu. Bez léčby se jejich doba dožití krátila na týdny, maximálně měsíce. Takzvaná stopping rules jsou ale nově zrušena. „Nyní – i když pacientům plicní funkce poklesnou – můžeme v léčbě pokračovat. Je to naprosto logické, protože to, že se jednorázově sníží kapacita plic, rozhodně neznamená, že lék nezabírá. Pacient se velmi často po poklesu stabilizuje a nadále už drží na stejných hodnotách,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS ČLS JEP.
O idiopatické plicní fibróze
Idiopatická plicní fibróza (IPF) poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Projevy IPF lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc, zápal plic či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom IPF obvykle zabíjí do pěti let. S léčbou ale může pacient vzdorovat roky.
