KRNOV | Národní kulturní památka a bývalá textilka Karnola v Krnově nebude opravena z evropské dotace ve výši 95 milionů korun. Rozhodli o tom krnovští zastupitelé.

Foto: MěÚ Krnov

Od prosince 2017, kdy vyhořela národní kulturní památka a bývalá textilka Karnola v Krnově, tamní politici řeší, jak zafinancovat opravu a vybudování historického muzea textilnictví. Na středečním (5. února 2020) jednání Zastupitelstva města Krnova se rozhodovalo o tom, co bude dál. Zastupitelé nakonec rozhodli, že oprava Karnoly nebude realizována podle projektu, na který Krnov získal dotaci z Evropské unie.

Město se tak vzdalo dotace ve výši 95 milionů korun. Pro ukončení projektu revitalizace vyhořelé textilky Karnola hlasovalo 20 z 26 přítomných zastupitelů. Zdržela se bývalá starostka Krnova Jana Koukolová Petrová (ANO 2011), proti hlasovali bývalí místostarostové Jan Krkoška (ANO 2011) a Michal Brunclík (ČSSD). Město nyní začne hledat jiné možnosti oživení tohoto brownfieldu.

Na sociálních sítích se k tématice otevřelo mnoho diskuzí. Přečíst si můžete vyjádření místních zastupitelů a zástupců politických stran.

Starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští Patrioti)

V Krnově jsme se rozhodli vzdát 94 milionové dotace na konverzi národní kulturní památky Karnola. Pro hlasovalo 20 z 26 přítomných zastupitelů. Zbláznili jsme se? Důvodů, příčin a okolností je celá řada, velkou roli sehrál požár, půjdu ale k jádru věci. Jako klíčový problém vidím dotace jako takové. Nutí vás připravovat projekty: příliš rychle, v nedostatečné kvalitě (protože nemáte čas), účelově (optimální řešení kroutíte tak, aby vyhovělo dotaci) a s menším elánem (protože vás zatěžuje administrativa). Na takovém projektu dřely desítky lidí, nemáte jim co vytknout, a přesto ztrácí smysl. Tento paradox zesiluje radost nadšenců – muzejníků ze zamítnutí projektu. V tom spěchu nemohli být dostatečně zapojeni a jejich dlouholetý sen na skromější, přesto plnohodnotnější muzeum textilnictví a varhanářství po letech znovu ožil. Zakládají spolek a chystají se do příprav. Šance na oživení Karnoly “zespodu” zesílila. Žijeme v době masivního šíření fundraisingových kampaní. Podívejte se jak obrovské prostředky lidé celosvětově věnovali na řešení následků požárů v Austrálii, kolik Čechů přispívá na The Ocean Cleanup – čistič odpadů v oceánech. Kousek za Krnovem se už pět let skládají účastníci dobrovolným příspěvkem na provoz fantastického “nefestivalu” Pelhřimovy. Existují zkrátka mnohem efektivnější cesty financování projektů než dotace.

Zastupitel Krnova Michal Brunclík (ČSSD)

„Na únorovém jednání se zastupitelé většinově rozhodli odmítnout cca 95 mil. Kč na rekonverzi a zatraktivnění národní kulturní památky Karnola z evropských zdrojů a ohrozili tak i dalších 10 mil. Kč z Moravskoslezského kraje, určených na opravu unikátních strojů. Takový bezprecedentní krok nemá v moderní historii města obdoby. Nic není pouze černé nebo bílé. I projekt muzea Karnola měl svá rizika a své nedostatky. Je nám velmi líto, že současné vedení města to nevzalo jako výzvu něco dokázat a dotáhnout, ale jako hrozbu. A tak v logice “kdo nic nedělá, nic nezkazí” došlo k dohodě koalice projekt pohřbít. Není časově ani finančně reálné předložit a realizovat alternativní řešení v horizontu 3-5 let. Pro město Krnov, jeho obyvatele a návštěvníky, jakož i pro Karnolu samotnou je tak špatnou zprávou, že bude i nadále chátrat, a to zejména nejcennější část, poškozená požárem a promáčená vodou při zásahu hasičů. Stačí nějaká ta mrazivá zima a dílo zkázy bude dokonáno. Čas ukáže, že tento krok byl špatný a neuvážený. Krnov se opět stal slavným v rámci celé ČR, avšak ne tak, jak bychom si přáli.“

Jan Stejskal (Krnovská KDU-ČSL)

„Krnov je město s pozoruhodnou průmyslovou tradicí. Díky práci našich předků můžeme obdivovat impozantní budovy textilek, krásné historizující tovární vily, synagogu, velkorysé veřejné budovy, vzniklé zejména v období raketového růstu Krnova v letech 1871-1925. Je naší povinností se o toto kulturní dědictví postarat. Velmi nás mrzí, že vedení radnice na práci našich předků nenaváže a zapíše se do historie nikoliv stavebními počiny, ale zmařením jednoho z největších projektů – obnovu národní kulturní památky – areálu Karnoly (dříve Alois Larisch a synové). Snažili jsme se nabídnout pomocnou ruku při uskutečnění projektu, protože klíčové akce se mají realizovat na základě širšího konsensu. Nabízeli jsme vytvoření pracovní skupiny s naším zapojením na realizaci tohoto projektu, zpracovali jsme návrhy na doplnění studie proveditelnosti a navrhovali rozšíření náplně muzea z užšího zaměření na textilní průmysl na širší náplň „Slezské průmyslové muzeum“, dokumentující historii všech významných průmyslových firem různých odvětví. Ještě v prosinci 2019 jsme vyvolali schůzku se starostou a oběma místostarosty a nabízeli zpracování oponentního provozního rozpočtu na provoz muzea a nabízeli zapojení do řízení projektu. Je příznačné pro přezíravý styl komunikace tohoto vedení města, že poslední e-mail ze 17.12.2019 s rekapitulací nabídky pomoci zůstal bez jakékoliv odpovědi starosty a místostarostů. Zopakuji z něj tak podstatnou větu: „Jako komunální politici budete vždy hrdi na projekty, které jste zrealizovali, ne na ty projekty, které jste odpískali“…“

Podívejte se na fotografie z požáru Karnoly
ZDEŇKA SPURNÁ on EmailZDEŇKA SPURNÁ on FacebookZDEŇKA SPURNÁ on InstagramZDEŇKA SPURNÁ on Twitter
ZDEŇKA SPURNÁ
Pracuje ve společnosti Studio STA - multimediální agentura o.p.s. od roku 2011, kde dříve vykonávala funkci redaktorky. Od roku 2012 zde působí jako ředitelka společnosti a šéfredaktorka zpravodajství STA Bruntálsko.

Chci dostávat čerstvé zprávy z našeho regionu

Děkujeme za Vaše přihlášení.