MSK | V Moravskoslezském kraji pomáhají při záchraně života již šest měsíců vyškolení dobrovolníci, tzv. first respondeři. V pátek 5. října proběhla při této příležitosti tisková konference za účasti zástupců Zdravotnické záchranné služby a Moravskoslezského kraje.
Foto: Policie ČR
Mediím byli výjimečně k dispozici také dva zástupci first responderů, kteří již mají zkušenost se zásahem u člověka v ohrožení života. Dobrovolník je pomocí speciální aplikace operačním střediskem ZZS upozorněn na skutečnost, že v jeho blízkosti je potřeba poskytnout první pomoc a může být u postiženého dříve, než posádka se záchranáři.
„Nejcennějším faktorem při záchraně člověka, u něhož dojde k náhlému postižení zdraví, bezprostředně ohrožujícímu život, je čas. A právě ten lze ve prospěch pacienta získat poskytnutím základní první pomoci ještě před příjezdem profesionální posádky záchranné služby. Proto školení zachránci, first respondeři, zvyšují naději na úspěšnou záchranu,“ sdělil ředitel ZZS MSK Roman Gřegoř.
V Moravskoslezském kraji je aktuálně činných 480 vyškolených first responderů. Dosud dorazili na pomoc ve stovce případů, přičemž u šedesáti postižených byli dříve, dříve, než sanitka. Jednalo se o tři desítky pacientů, které bylo nutno resuscitovat, více než dvacet jiných s poruchou vědomí a také o vážní úrazové stavy.
Náměstek hejtmana pro zdravotnictví Martin Gebauer řekl: „Zapojení first responderů do praxe je skvělá myšlenka, kterou Moravskoslezský kraj od počátku podporuje, a to nejen finančně. Lidské zdraví je křehké a často může jít o vteřiny. Ochota vyškolených zachránců být k dispozici, se nedá dostatečně docenit. Proto upřímně děkuji každému dobrovolníkovi za ochotu a nezištnost, se kterou přispívá k záchraně toho nejcennějšího, lidského zdraví a života. Poděkování patří také školitelům a všem ostatním pracovníkům záchranné služby, kteří se na chodu tohoto systému podílejí. Udělali v tomto směru obrovský kus práce.“
Vyhodnocená data činnosti first responderů v MSK, která mají záchranáři za prvních šest měsíců k dispozici, potvrzují, že je systém účelný a správně nastavený, přičemž průběžně probíhá jeho další optimalizace.
Petr Jaššo, vedoucí vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MSK, který se podílí na zavedení systému, uvedl: „Naši first respondeři se podíleli na včasné první pomoci například u sedmi měsíčního dítěte se zástavou oběhu, které se následně naší posádce podařilo úspěšně zachránit, u pacienta s tepenným krvácením, u muže po pádu z výšky, nebo postiženého s poruchou vědomí po těžké dopravní nehodě. V těchto i mnoha dalších případech prokázali first respondeři svou dovednost i význam poskytnuté pomoci.“
V rámci tiskové konference proběhlo vyhlášení soutěže, vyhlášené Moravskoslezským krajem a televizí Polar, jejímž cílem bylo nalézt český ekvivalent pojmu „first responder“. Do zasílání návrhu se zapojilo na sto třicet respondentů a odborná komise záchranářů následně vybrala nejvýstižnější pojmenování, které zní „První zachránce“. Tento název bude nadále používán spolu s anglickým termínem pro označení dobrovolníků, poskytujících v rámci systému první pomoc. Vítěz ankety, pan Ondřej Soukup, přítomný na páteční tiskové konferenci, byl odměněn poukazem na kurz první pomoci a upomínkovými předměty Moravskoslezského kraje.
Evidence zájemců, kteří se chtějí v Moravskoslezském kraji stát vyškolenými Prvními zachránci, čítá aktuálně 300 osob. Tyto v následujících měsících projdou pětihodinovým školením a budou se moci zapojit do systému. Hlásit se nadále mohou členové integrovaného záchranného systému, tedy hasiči, policisté a záchranáři, zařazení členové Jednotek sborů dobrovolných hasičů a nyní již také profesní zdravotníci.
Zdroj: ZZS MSK
