CHOMÝŽ | Biocentrum v blízkosti pastevního areálu v Chomýži je od dubna bohatší o 15 stromů a 247 keřů. Duby, hlohy, bezy, růže a trnky v budoucnu nabídnou úkryt, hnízdiště a potravu ptákům, zvěři i hmyzu, pomohou zadržet vodu, zpomalí erozi a budou také plnit funkci větrolamu.
Foto: Krnov – oficiální stránka města
Zelený pás vysadili pracovníci odboru investic a správy majetku Městského úřadu v Krnově v rámci svého teambuildingu. „Stalo se tak ve spolupráci s organizací Sázíme stromy, která nám všechny sazenice stromů a keřů darovala, poskytla nám nářadí a další potřebný materiál a v neposlední řadě za námi na místo vyslala koordinátora, který nám se sázením poradil,“ uvedl Pavel Jachymčák z odboru investic a správy majetku. Sázení nebylo snadné – půda byla tvrdá, kamenitá, někdy zcela neprostupná. „Krompáče se staly našimi věrnými společníky, ale nikomu to nevadilo. Každý strom byl zasazen s péčí, láskou a úctou. Tento den ale nebyl jen o výsadbě, byl i o vztahu člověka k místu, které obývá. O ochotě přiložit ruku k dílu, abychom krajinu nejen využívali, ale také jí něco vraceli zpět,“ zhodnotil teambuilding zástupce organizace Sázíme stromy Josef Monsport.
V biocentru se kromě stromů a keřů od letošního ledna nachází soustava tůní, která pomáhá zadržet vodu z dešťů a zpomaluje její odtok z krajiny. „Tůně v údolnici nad pastevním areálem pomáhají zlepšit vodní bilanci. Zmírňují případné negativní důsledky přívalových dešťů a v neposlední řadě podporují vznik nových biotopů pro posílení populací vzácných rostlin a živočichů, kteří se v okolní krajině nacházejí,“ upřesnila Pavla Hájková z oddělení komunálních služeb s tím, že 90 procent ze 187 tisíc korun potřebných na vybudování tůní pokryla dotace od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR z programu Next Generation EU.
Obě opatření, tůně i pás zeleně, vychází ze studie s názvem „Zpracování studie proveditelnosti komplexní adaptace krajiny na klimatickou změnu pomocí přírodě blízkých opatření – I. etapa Opavice“, která navrhuje opatření, jejichž cílem je návrat vody do krajiny, zpomalení jejího odtoku ze svrchních vrstev půdy, zamezení půdní i větrné eroze a ochlazení krajiny. „Jde vůbec o první realizace, které odborníci navrhli. Jejich provedení bylo snazší díky tomu, že mohly vzniknout na městských pozemcích. Chceme tím ukázat ostatním vlastníkům půdy, že ochrana krajiny nestojí moc peněz a navíc se na ni dají získat externí finanční zdroje,“ uzavřela Pavla Hájková.
Zdroj: MěÚ Krnov
Foto: Krnov – oficiální stránka města
