BRUNTÁL | „Vždycky jsem chtěla dělat něco zvlášního, co nikdo jiný nedělá,“ řekla o sobě Eva Bílková, rodačka z Bruntálu a absolventka zdejšího gymnázia, které v Indonésii pomáhá chránit mořské želvy. O svůj příběh se podělila se zdejšími studenty i veřejností ve středu 12. února v Kině Centrum.
Foto: MěÚ Bruntál
Eva Bílková zakončila studium na bruntálském gymnáziu v roce 2013. Původně se zajímala o slony. Věnovala se studiu brouků a vážek. Neustále se snažila cestovat, často jako dobrovolník, využívala různé studentské projekty a programy. Díky nim navštívila řadu exotických zemí, seznámila se s mnoha zajímavými lidmi. V roce 2023 dostala na univerzitě grant na dobrovolnickou činnost a odjela na ostrov Lembata, kde pomáhala s ochranou mořských želv. Vloni navštívila další místa v Indonésii a na Srí Lance už jako rovnocenný člen týmu organizace Chráníme mořské želvy.
„Želvám se vůbec nedaří dobře, za posledních sedmdesát let jich na některých místech vymřelo i devadesát procent, což je docela velké číslo, zvlášť když si uvědomíme, že želvy jsou tu od té doby, co žili dinosauři,“ uvedla svou přednášku v Kině Centru Eva Bílková. Želvy jsou častou kořistí pašeráků, varanů nebo psů, kteří žijí v Indonésii divoce. Želví maso je v některých zemích pochoutkou, cenné jsou krunýře pro výrobu suvenýrů, šperků a dalších předmětů. „Všude se prodávají vajíčka. Na ostrovech jako je Lembata jsou lidé chudí a nemají co jíst. Jedí rýži na snídani, na oběd, na večeři. Není osolená a není k ní žádná omáčka,“ vyprávěla cestovatelka a pokračovala: „Když je váš manžel rybář, tak máte aspoň kousek ryby. Jinak jíte to, co najdete, různé mušle, kraby. Takže pokud najdete v noci na pláži želvu, která naklade sto padesát vajíček, které chutnají podobně jako slepičí, tak to berete. Dříve lidé ze spirituálních důvodů nechávali aspoň část vajíček na místě, dnes si část vezmou a část prodají na trhu. Protože vajíčko stojí jeden dolar, což je pro místní hodně peněz,“ popsala situaci Eva a upozornila na to, že jsou mořské želvy na celém světě chráněné. Jejich životy ovlivňuje i zhoršující se kvalita prostředí. Kvůli znečištěnému oceánu, lidské činnosti a klimatické změně mizí korály i v blízkosti neosídlených ostrovů. Pláže jsou plné mikroplastů, které zvyšují jejich teplotu. A ta například určuje pohlaví želvy. Samci potřebují písek chladnější, samice teplejší. Výzkumy ukazují, že samců se rodí mnohonásobně méně.
Organizace Chráníme mořské želvy usiluje o to, aby se situace zlepšila. Eva s dalšími lidmi v Indonésii vzdělává děti i dospělé, aby pochopili že chránit želvy je důležité. Nabízí jim jiné způsoby, jak si vydělat peníze. Učí je vyrábět suvenýry z alternativních materiálů. Několik lovců želv se už podařilo přetáhnout na stranu ochranářů.
Důležitá je práce v terénu. Zakládají se chráněné líhně, kam se zloději, psi ani varani nedostanou. Hlídky denně v době přílivu a odlivu obchází pláže a sbírají vajíčka. „Podle stopy v písku nacházíme želvy, které kladou vajíčka. Používáme červené světlo, protože to želvy nevidí. Želvu během kladení pozorujeme, jakmile začne klást už ji nic nevyruší. My pak musíme nechat ta vajíčka zahrabat. Pak je sbíráme a přenášíme do líhně, která je chráněná, vyhrabeme díru po loket, tam vajíčka naskládáme a želvy se líhnou v bezpečí tam,“ vysvětlila Eva.
Také osvěta je jedním z nástrojů, kterými organizace za změnu přístupu k životu mořských želv bojuje. Eva Bílková v Bruntále zorganizovala dvě přednášky. Jednu věnovala studentům, kdy jim přiblížila jak ochranu želv, tak přínos cestování a poznávání jiných zemí a kultur. Přiblížila jim vzdělávací programy a projekty pro studenty a mladé lidi, které to umožňují. Přednáška pro veřejnost byla o dobrodružstvích, která Eva při ochraně želv zažila.
Akci organizovalo město Bruntál a Tiskový a projektový útvar. Více o projektu ochrany mořských želv je možné najít na webu www.morskezelvy.cz.
Zdroj: MěÚ Bruntál
