KRNOV | Kabátův kopec mezi Ježnickou a Albrechtickou ulicí má nevalnou pověst tankodromu sovětské armády. Přitom před druhou světovou válkou to bylo oblíbené výletní místo s vyhlášenou restaurací. K místu, kde kdysi Macnerka, jak se jí říkalo, stávala, vede nová naučná stezka Horky – Kabátův kopec. Je věnována nejen historii tohoto místa a jeho okolí, ale především přírodě, která zde skrývá řadu vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Foto: MěÚ Krnov
Tříkilometrová naučná stezka, která má ambice znovuobjevit Kabátův kopec pro obyvatele Krnova, začíná nedaleko autobusové zastávky MHD Pod Ježníkem, v blízkosti rybníků. Na trase je rozmístěno devět infopanelů se třemi interaktivními prvky a pět laviček. Naučnou stezku vybudovala za pomoci dotace z programu NET4GAS Blíž přírodě základní organizace Českého svazu ochránců přírody Levrekův ostrov, která se o lokalitu s podporou města Krnova stará od roku 1999.
„Kosíme trávu a vyřezáváme keře a dřeviny, aby lokalita nezarostla, protože předmětem ochrany je teplomilná květena, která roste na kyselém podkladu, na drobách. Bezlesí je nutné udržovat pro řadu ohrožených druhů rostlin a živočichů. Jedná se zejména o plazy, obojživelníky, ptáky a hlavně denní a noční motýly, kteří z naší krajiny rychle mizí,“ uvádí předseda základní organizace Českého svazu ochránců přírody Adrián Czernik.
Vyskytuje se zde například ohrožený modrásek lesní, ohniváček modrolesklý či otakárek fenyklový a roste vzácný bělolist žlutavý nebo několik druhů orchidejí, zastoupených třeba vstavačem mužským či bradáčkem vejčitým. Také seznam cenných živočichů je široký. Figuruje v něm ještěrka obecná, užovka obojková, zmije obecná, slepýš křehký, ťuhýk obecný, krutihlav obecný a další.
„Teprve v roce 2012 jsme tady poprvé našli velmi vzácnou užovku hladkou, která patří mezi silně ohrožené druhy. Jsou tady také ohrožené kuňky žlutobřiché, jimž přítomnost těžké vojenské techniky svědčila. Rozježděný terén a dopadové plochy jim poskytly kaluže, ve kterých přežívaly. Proto bychom chtěli po dohodě s městem na vybraných místech vybudovat tůňky, které budou zároveň fungovat jako napajedla pro zvěř, což je obzvlášť v posledních suchých letech velmi důležité,“ řekl Adrián Czernik.
Kabátův kopec, nazývaný také Horky, tvoří komplex luk, remízků a křovin, protkaných pěšinami. „Návštěvníci nemusejí dodržovat pouze trasu naučné stezky. Budeme rádi, když sem budete chodit také sbírat šípky, trnky, hložinky, houby, nebo jen posedíte na lavičkách. Přijďte, z města to nemáte daleko,“ vzkazuje všem Krnovanům Adrián Czernik. (dc)
Motýlům se na Kabátově kopci daří od nepaměti
Kabátův kopec je významný především přítomností motýlů. Už na počátku 19. století popsal výskyt téměř devíti desítek druhů denních motýlů nejen v této lokalitě, ale v celém okolí Krnova, zdejší kaplan Kajetan Koschatzky. O téměř dvě století později se podařilo potvrdit výskyt pouhých 49 druhů.
„Když odešli vojáci, byla by tady výborná pastva, ale s ní je problém, nikdo už nic nechová. Takže to tady kosíme mozaikovitě, aby na ostrůvcích květnatých míst měli motýli potravu. Kdybychom louky pokosili naráz, nepřežili by,“ říká Adrián Czernik ze základní organizace Českého svazu ochránců přírody Levrekův ostrov, která se o lokalitu s podporou města Krnova stará už osmnáct let.
Právě kvůli nevhodnému způsobu hospodaření je v současnosti ohroženo něco mezi 12 a 20 procenty motýlí fauny a jen v České republice během 20. století vymřelo minimálně 18 druhů motýlů. „Je to změnou hospodaření v krajině. Kdysi krajina byla jako jedna velká šachovnice o spoustě polí. Když se někde něco přeoralo nebo postavilo, tak rostliny a zvířata v té obrovské šachovnici stále přežívala. Jakmile se ale pole zmenšovala a plocha zarůstala, začaly druhy nelesních rostlin a motýlů vymírat,“ vysvětluje Adrián Czernik.
Přesto lokalita Kabátova kopce není kolem Krnova jediná, kde se tolik druhů motýlů vykytuje. „Ještě cennější lokalita je Střelnice Krásné Loučky, která je také hodně zarostlá. Staráme se tam o několik hektarů luk, které kosíme, a věříme, že se městu podaří získat dotaci na projekt s pastvou a s výřezem dřevin, protože tam rostou vzácné druhy rostlin, například hvozdík pyšný, který se v celém Moravskoslezském kraji vyskytuje pouze tady,“ říká Adrián Czernik.
Kromě hvozdíku pyšného můžeme na loukách zahlédnout řadu dalších ohrožených druhů rostlin, jako vstavače mužského, bělolist žlutavý, bělolist rolní, mochnu přímou či mečík střechovitý. „Za tisíci mečíků v obou lokalitách, tady i tam, stojí obrovské množství fyzické práce, protože se vše kosí ručně. Hmotu házíme na kompostiště, na takové nevzhledné, ale velmi potřebné hromady, v nichž jsou kmeny, kameny, větve, tráva. Vytváří úkryt a líhniště třeba pro plazy, kteří tam zimují nebo kladou vajíčka, hnízda si tam dělají také čmeláci,“ uzavírá Adrián Czernik.
Zdroj: MěÚ Krnov
