BRUNTÁLSKO | V srpnu roku 2020 vstoupilo v platnost opatření obecné povahy Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ve věci změny/rozšíření ochranného pásma II. stupně vodního zdroje vodárenské nádrže Kružberk o území vodní nádrže Slezská Harta, které má vliv na rybolov.
Foto: Radek Vráblík
V současném režimu ochranného pásma II. stupně nádrže Slezská Harta se zejména zakazuje vjezd a setrvání motorových vozidel a obytných přívěsů, stanování, táboření a bivakování mimo místa k tomu určená, rozdělávání ohňů, plavba plavidel se spalovacím motorem po zátopě vodního díla, ukládání odpadů a umísťování staveb včetně mobilních obytných zařízení a omezuje se pobyt „u vody – v ochranném pásmu“ jen na denní dobu lovu stanovenou prováděcí vyhláškou č. 197/2004, zákona č. 99/2004 Sb.
Rozšíření ochranného pásma II. stupně vodárenské nádrže Kružberk na zátopu nádrže Slezská Harta má bezesporu vliv na rybolov. Státní podnik Povodí Odry a Český rybářský svaz však mají společný zájem, aby i nadále mohl být na nádrži Slezská Harta provozován výkon rybářského práva, a to ke spokojenosti všech místních rybářů, ale i rybářů z širokého okolí. Obě strany se shodly, že nejlepším řešením by bylo zřízení rybářských zázemí. Ta by mohla řešit problematická místa pro parkování motorových vozidel včetně dojezdu bez porušení předpisů. Dále pak sociální zázemí (chemická WC), možnost stanování, bivakování apod., a využití schváleného veřejného ohniště, včetně úběžiště pro nepříznivé povětrnostní podmínky.
„Výše uvedené rozšíření ochranného pásma však bude současně vyžadovat vytvoření rezervačního systému, který by umožnil regulaci danou kapacitou rybářských zázemí. Zároveň je nutné zvětšit postihování těch, kteří i nadále nebudou akceptovat zákazy správce vodního díla, který má v této chvíli již pravomoci podložené legislativně s oporou v zákoně. Z textu opatření obecné povahy k rozšíření ochranného pásma možná nebylo patrné, že výkon rybářského práva na revíru Slezská Harta 1A je zachován na celé vodní ploše (vyjma jasně definovaných zákazů). Naší snahou je vybudovat rybářská zázemí se započetím již v letošním roce, která by vytvořila podmínky pro rybáře včetně jednoduchého rezervačního systému. Zázemí, která by poskytla zájemcům větší komfort při rybaření, možnost pobytu na více dní. Současně předpokládáme, že by se tímto opatřením daly skloubit zájmy rybářské obce s ochranou vodního zdroje. Jsme si vědomi, že je to velké sousto už s ohledem na rozličné majetkové vztahy k parcelám, komunikacím. Nicméně státní podnik Povodí Odry nabízí pomocnou ruku a s ostatními vlastníky jsme začali vyjednávat již v loňském roce. Nyní budeme pokračovat dále. Vše vzniklo vlivem velkého tlaku na tolik oblíbený revír ze strany rybářů (ale nejen jich). Připusťme si rovněž ale, že nelze přehlížet zájmy, které provozovatel uvádí a řadí jako priority vodního díla“, uvedl jednatel Českého rybářského svazu, Rostislav Trybuček.
Manipulační řád na nádrži Slezská Harta vychází z nadřazeného dokumentu, kterým je Manipulační řád Vodohospodářské soustavy povodí Odry. Zde jsou zakotveny schválené priority jednotlivých účelů, od nejvyšší priority zásobení vodou, zajištění minimálních průtoků pod nádrží a povodňového řízení k tlumení velkých vod, až po účel s nejnižší váhou, rekreaci s rybolovem spolu s výrobou elektrické energie.
Na vodní nádrži Slezská Harta, která je nádrží s vodárenským využitím a prakticky plní funkci předzdrže Kružberka, se dlouhodobě nedodržují podmínky na pozemcích kolem zátopy, jako jsou zákaz vjíždění motorovými vozidly k hladině, zákaz stanování, rozdělávání ohňů a poškozování zasakovacích pásů získáváním dříví do ohnišť, zákaz používání spalovacích motorů na vodní hladině, ukládání odpadů apod. Také proto, že množství průměrných ročních docházek rybářů dosáhlo nadále neúnosných cca 70 tisíc, v přepočtu na období červen až září se jedná o 590 osob za den, bylo za účelem posílení pravomocí příslušných úřadů a správce vodní nádrže přistoupeno k rozšíření ochranného pásma II. stupně na plochu zátopy nádrže Slezská Harta. Rozšíření ochranného pásma však je cíleno jak za účelem regulace rybolovu, tak za účelem regulace i dalších rekreačních a sportovních aktivit.
„Zájmem státního podniku Povodí Odry je mimo prioritního posilování kvality vody v nádrži zajišťovat i podmínky pro přiměřený a regulovaný rybolov na nádrži Slezská Harta a obecně i pro rozvoj turistiky a aktivit na této nádrži,“ konstatoval Břetislav Tureček, technický ředitel státního podniku Povodí Odry.
„Všechna uvedená opatření mají za účel preventivně podporovat jakost vody v nádrži Slezská Harta, která úzce souvisí jak se zásobováním vodou bruntálského skupinového vodovodu, tak zejména Ostravského oblastního vodovodu v množství, které pro úpravnu vody v Podhradí dosahuje v letních měsících až okolo 1 000 l/s,“ doplnil Petr Poledna, hrázný VD Slezská Harta.
Území povodí Odry je přirozeně chudé na podzemní zdroje vody a z 90 % se surová voda pro výrobu vody pitné získává z povrchových zdrojů, z vodárenských nádrží Šance na řece Ostravici, Morávka na řece Morávce a Kružberk na řece Moravici. Vodárenská nádrž Kružberk spolu s úpravnou vody v Podhradí je nejvýznamnějším zdrojem vody pro obyvatele Moravskoslezského kraje a spolu s dalšími jmenovanými nádržemi zajišťuje zásobení vodou více jak 1 milionu obyvatel. Pro výrobu pitné vody jsou důležité faktory jak její dostatečné množství, tak její kvalita a s ní spojená preventivní ochrana před jejím možným znečištěním a znehodnocením.
Zdroj: Povodí Odry
