KRNOV | Interní oddělení patří ve Sdruženém zdravotnickém zařízení Krnov mezi největší pracoviště. Nachází se v prvním poschodí hlavní budovy a je rozděleno na mužskou a ženskou část. Pro muže je k dispozici 27 lůžek a pro ženy 33 lůžek, která jsou rozmístěna ve dvou až čtyřlůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením. Oddělení má navíc špičkově vybavenou interní jednotku intenzivní péče o šesti lůžkách. Celosvětová pandemie Covid-19 změnila kompletně chod tohoto oddělení. Primář interního oddělení Zdeněk Hrdlička v rozhovoru odpověděl na řadu otázek týkajících se pandemie i současné situace.  

Foto: primář Hrdlička  – Primář Zdeněk Hrdlička na snímku z roku 2019

Pane primáři, kdy jste poprvé zaregistroval informaci o Covid-19? „Bylo to před rokem. Někdy v prosinci a nepřikládal jsem zprávám velkou váhu. V lednu o nové nemoci jako o hrozbě mluvil jako jeden z prvních u nás kolega a primář Slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel, který je uznávaným odborníkem.“

 

Jarní vlna pandemie se okresu i SZZ Krnov takřka vyhnula. Na podzim spádovou oblast bohužel již zasáhla. Byli jste připraveni? „Měli jsme čas a vedení nemocnice v čele s ředitelem Ladislavem Václavcem situaci nepodcenilo. V září došlo k zastavení plánované operativy a uvolnění kapacit zdravotníků, kteří následně pomáhali tam, kde bylo potřeba. Pro pacienty s lehkým a středně těžkým průběhem covid-19 bylo vyčleněno plicní oddělení. Těžké případy měly směřovat na naši interní JIPku /jednotku intenzivní péče/.“

 

A skutečně jste pacienty měli? „Ano. Již během září se naše JIPka začala rychle plnit. Přesto jsme se dohodli s vedením nemocnice, že se pokusíme situaci udržet co nejdéle, aby naše ARO oddělení zůstalo „čisté“ pro necovidové pacienty. Bohužel pandemie akcelerovala takovou rychlostí, že se nakonec i naše ARO stalo pracovištěm, kde končili pacienti s nejtěžším průběhem Covid-19. V říjnu jsme se dostali do takové situace, že obě jednotky byly úplně plné a vedení nemocnice začalo připravovat další prostory na jednotce DIOP /dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče/.“

 

No a kam putovali běžní pacienti z interní JIP a ARO oddělení? „Ti byli přemístěni na chirurgickou JIP, kam za nimi docházel náš personál. Stejně tak jako personál ARO. Bylo to nesmírně náročné, ale asi jediné schůdné řešení.“

 

Neregistrovali jste pokles pacientů? „V nemocnici bylo celkově méně pacientů v důsledku redukce operativy a plánovaných příjmů. Byla zavřená ortopedie a rehabilitační oddělení. Na našem oddělení jsme si na nedostatek pacientů, rozhodně nemohli stěžovat. Vzhledem k reorganizaci práce a nutnému navýšení lůžek, obložnost na naší JIP dosahovala 128%. Při plné kapacitě lůžek na interním oddělení jsme využívali lůžka na ortopedickém i chirurgickém oddělení.“ 

 

Takže lůžek bylo dost? „Není problém v kapacitě jednotlivých zdravotnických zařízení, ale v nedostatku zdravotnického personálu. Naprostá většina nemocnic se potýkala již před pandemií s kritickým nedostatkem zdravotníků. Když k tomu přidáte současný stav, dostáváte se do nezávidění hodné situace. A jediným důvodem, proč vše pořád funguje, je neuvěřitelná obětavost všech, co ve zdravotnictví nadále zůstávají.“  

Jak se situace řešila? „Vedení nemocnice přesouvalo kolegy z jiných oddělení na nejvytíženější pracoviště, což byla velká pomoc. Ale laická veřejnost si nedokáže uvědomit, že třeba sestra na JIP či ARO má specializaci, kdy její studium trvá několik let. To aby uměla pracovat například s umělou plicní ventilací. A když vypadne, tak se její práci za pár dní nenaučí ani ta nejlepší sestra z jiného oddělení. Přesto se nám druhou vlnu pandemie podařilo zvládnout.“

 

Vy sám jste nákazu Covid-19 prodělal? „Ano.“

 

Jak Vám bylo? „Nechci říci, že jsem nějaký velký sportovec, ale snažím se dlouhodobě držet v kondici. Osobně bych nemoc přirovnal skutečně k chřipce, ale navíc mně silně bolela záda a nohy. Také jsem ztratil chuť a čich.“

 

Kolik pacientů bylo v nemocnici hospitalizováno s Covid-19? „Okolo třech stovek lidí ze spádové oblasti. Současně naše nemocnice opakovaně pomáhala dalším zdravotnickým zařízením.“

 

Víte kolik v SZZ Krnov umřelo pacientů s Covidem? „Přesné číslo vám neřeknu, ale dle posledních zpráv více než padesát pacientů.“

 

Šlo pouze o staré a dlouhodobě nemocné pacienty? „Většinou ano ale, s těžkým průběhem Covid-19 se potýkala i řada lidí bez bohaté anamnézy. U některých jsme v průběhu hospitalizace přišli na diagnózy, o kterých pacient nevěděl /včetně nádorové etiologie/. Někteří pacienti bohužel přišli do nemocnice příliš pozdě, ve chvíli, kdy již potřebovali ventilační podporu.“

 

Jaký je pocit léčit pacienta, když nemáte vhodný lék? „Je to velmi náročné. Protože jeden den s pacientem mluvíte. Říkáte si, že se lepší a onemocnění snad zvládne a během krátké chvíle se vše změní.“ 

 

Dostal se až do krnovské nemocnice známý remdesivir? „Ano. Tento doporučený preparát jsme k potlačení příznaků používali u mnoha pacientů.“

 

Pane primáři, doporučejte lidem chodit na testy? „Je fajn, že jsou konečně k dispozici testy zdarma. Pokud by byla možnost, osobně bych šel raději na PCR test, který je dle mého názoru průkaznější.“

 

Necháte se naočkovat proti Covid-19? „Protože pracuji v první linii, tak se očkování nevyhnu. Očkovat bych se nechal i tak, abych ochránil rizikové skupiny, se kterými jsem v kontaktu. K dispozici je několik vakcín. Jejich hodnocení je nyní předčasné. To ukáže až čas. Na druhou stranu se nebojím, že mě někdo při vakcinaci očipuje či sterilizuje.“

 

Narážíte na dezinformace na sociálních sítích? „Letošní rok byl plný dezinformací. Jako lékaře, zdravotníka mě štve, jak přílišná panika v médiích, tak bagatelizace současné situace. Každý má právo se svobodně vyjádřit a říci svůj názor. Covid tu je a bude, to je fakt, který je nutné přijmout a naučit se s touto nemocí žít tak, abychom na jednu stranu neohrožovali sebe a ostatní a na druhou stranu, abychom se nedostali ekonomicky do pravěku.“ 

 

Je možné se nějak chránit před nákazou? „Dodržovat protiepidemická opatření. Jako příklad mohu uvést naše pracoviště JIP, kde se žádná ze zdravotních sester nenakazila, přestože byly každý den v kontaktu s nemocnými pacienty. Důležité je se řídit nastavenými opatřeními, zvýšit příjem vitamínů a udržovat se ve fyzické i duševní kondici. Všem doporučuji než-li sledovat nepřetržitě zprávy o pandemii sáhnout po nějaké dobré knize či pustit si v televizi komedii nebo dobrou pohádku.“ 

Autor: Jiří Krušina, tiskový mluvčí SZZ Krnov