ČR | Epidemie onemocnění COVID-19 se projevuje na celkové mortalitě v České republice. Průměrný věk zemřelých pacientů, kteří byli pozitivní na toto onemocnění, je 79-80 let. Značná část zemřelých zároveň vykazovala řadu jiných onemocnění, která průběh nemoci komplikovala. Vyplývá to z dat, které Ministerstvo zdravotnictví a Ústav zdravotnických informací a statistiky prezentovaly na odborném semináři zabývajícím se hodnocením mortality v souvislosti s onemocněním COVID-19.
Foto: ilustrační – Pixabay
Z uvedených dat lze predikovat, že počet pacientů, kteří zemřeli a byli pozitivní na COVID-19, může být za rok 2020 mezi 9 až 10 tisíci. Věk pacientů, kteří zemřeli na toto onemocnění, se přitom pohybuje mezi 79-80 lety.
Poměrně velká část COVID pozitivních pacientů (64 %), kteří zemřeli v prvním pololetí roku 2020, vykazovala zároveň řadu komorbidit, která průběh nemoci komplikovala. Základní příčiny smrti je proto obtížné vyhodnocovat. Tyto záznamy budou podrobeny další analýze klinickým expertním týmem a bude provedena kontrola zdravotnické dokumentace. Mezi nejčastější komorbidity u této skupiny patřila ischemická choroba srdeční (39 %), diabetes (26 %), chronické kardiovaskulární choroby (20 %) a nádory(18 %).
„I přesto, že onemocnění COVID-19 je hlavním důvodem zvýšené mortality v České republice, říjnová data ukazují také nárůst mortality z jiných důvodů, než je pravě COVID-19. Klíčové proto momentálně je, aby se co možná nejrychleji podařilo restartovat standardní nemocniční zdravotní péči,” zmiňuje ministr zdravotnictví Jan Blatný.
Ministerstvo zdravotnictví vydalo v této souvislosti mimořádné opatření, které ruší předchozí opatření k zastavení elektivní péče a stanovuje nová pravidla přijímání pacientů k elektivním výkonům. Cílem je právě obnovení standardní nemocniční zdravotní péče. Toto opatření také v pondělí schválila Vláda ČR.
Prezentovaná data dokládají, že pacientům byla v závěru života poskytnuta adekvátní péče a dostupnost zdravotních služeb nebyla narušena. Nedošlo k zahlcení nemocnic
a neroste počet úmrtí mimo systém zdravotně-sociálních služeb.
„Všechna tato data je nutné publikovat a sdílet, nicméně konečné vyhodnocení celkové mortality za kalendářní rok se musí provést až s časovým odstupem a s rozlišením příčin úmrtí,” upozorňuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
„Protokoly z pitev a také zdravotnická dokumentace zemřelých s více vážnými chorobami musí být dále podrobně analyzovány – za tímto účelem bude ustaven tým klinických expertů,”dodává ředitel ÚZIS důvody, proč bude konečné vyhodnocení dat možné až s odstupem.
Publikace statistik o příčinách úmrtí má časové zpoždění také proto, že listy o prohlídce zemřelého se musí shromáždit, příčiny úmrtí nakódovat a ověřit podle platných mezinárodních pravidel. Často je také nutné zpětné ověření v komparaci se zdravotnickou dokumentací zemřelého. Tyto procesy jsou časově náročné, a proto jsou příčiny úmrtí publikovatelné až zpětně a není možné exaktně určovat příčiny úmrtí v reálném čase. Většina států takto vydává národní statistiku zemřelých typicky 1x ročně.
„Chtěl bych touto cestou zdůraznit, že COVID-19 rozhodně není lehké onemocnění. Je to velmi nevyzpytatelný a nebezpečný virus, který může mít negativní dopad na každého z nás. Je proto velmi důležité, abychom mu všichni čelili co nejefektivněji. Dodržujme proto prosím platná protiepidemická opatření. Dbejme také pravidel 3R – myjme a dezinfikujme si ruce, dodržujme rozestupy a nosme roušky. Jen tak můžeme od viru COVID-19 chránit jak sebe, tak rizikové skupiny obyvatel,” dodává ministr zdravotnictví Jan Blatný.
