ČR | Možností je přitom nespočet – od nevydařené investice, přes krádež či loupež, až například po hazardní hry. Varianta, která vás však v první chvíli možná nenapadne, je ztráta finančních prostředků z důvodu jejich závadného vzhledu. Jak je to s použitím bankovek a jejich eventuální náhradou v případě, že je obdržíte natržené, popsané či kupříkladu slepené z více částí?
Foto: ilustrační – Pixabay
Hned v úvodu jsme vás možná mírně vyděsili a vás napadá, že místo hotovostí budete raději nákupy u obchodníků hradit platební kartou. Takové opatření ovšem není nezbytně nutné, stačí jen trochu znát svá práva a mít alespoň lehké povědomí o možnostech užití oběživa při jednotlivých stupních poškození. Co nám k tomu říká zákon?
Zákon o oběhu bankovek a mincí rozlišuje tři základní kategorie závadného vzhledu bankovek. Tuzemské bankovky mohou být:
opotřebované oběhem,
běžně poškozené,
nestandardně poškozené.
Odřená či bez růžku
Za svůj životní cyklus projdou bankovky nespočítatelným množstvím rukou a s tím, že mohou přijít k újmě, se tak trochu počítá. Setkáte-li se s běžně opotřebovaným platidlem, není třeba se znepokojovat ani běžet rovnou do banky.
Opotřebované bankovky musí přijímat všichni, můžete s nimi tedy v klidu kdekoliv zaplatit a prodejci jejich přijetí nesmí odmítnout. Koloběh takových kusů se zpravidla zastaví až u právnických osob či směnárníků – ti je již zpět do oběhu nevracejí a předají je České národní bance.
Opotřebované oběhem jsou bankovky odřené, zašpiněné, pomačkané nebo takové, jimž chybí část či části okraje.
Vyprali jste s oblečením zároveň i bankovku? Následky nechtěného působení pracího prostředku si zákon paušálně odhadnout netroufá. A tak zda z pračky vylovíte platidlo běžně, či naopak nestandardně poškozené, závisí na charakteru a rozsahu vzniklé škody.
Popsaná, natržená nebo slepená izolepou
Pravděpodobně nejčastěji se lze setkat s kategorií platidel běžně poškozených. Pokud by vám (coby spotřebiteli) takovou bankovku chtěl obchodník vydat, máte právo ji odmítnout a požadovat oběživo v bezvadném stavu. Poněkud složitější je však situace v momentě, kdy s běžně poškozenou bankovkou hodláte zaplatit. Jednodušší je ji „udat“ u právnických osob nebo směnárníků – oba subjekty ji musí bez výhrad přijmout a stáhnout z oběhu.
Máte-li tedy v peněžence bankovku, která je, řekněme, složená ze dvou částí slepených k sobě, a velký obchodní řetězec se bude zdráhat ji přijmout, nenechte se odbýt a mějte na paměti, že jste v právu. Tato výsada ovšem platí pouze u právnických osob – u podnikajících fyzických osob je tomu jinak. Ty jsou v podobném postavení jako samotný zákazník a jiné než oběhem opotřebované bankovky proto akceptovat nemusejí.
Běžně poškozené jsou bankovky popsané, pomalované, potištěné, natržené, přetržené (složené ze dvou částí nepochybně patřících k sobě), propálené, proděravělé jinak než úředním znehodnocením ČNB. Ve všech případech platí, že poškozené bankovky jsou celé. Je-li defektem právě celistvost, plocha necelé bankovky musí být větší než 50 %.
Bankovkové puzzle, případně pozůstatky s menšinovou plochou
Hotovostní oběživa s nejzávažnějšími a nejrozsáhlejšími škodami spadají do množiny bankovek nestandardně poškozených. Na taková platidla je třeba si dávat skutečně pozor, neboť nejenže s nimi u obchodníků nepochodíte (nejsou povinni je přijímat), ale také vám jejich nominální hodnotu nikdo nenahradí.
Přijímají je sice úvěrové instituce i ČNB, nicméně všechny články bankovní soustavy zadržují takové bankovky bez náhrady. Výjimku, kdy Česká národní banka může jejich náhradu zvážit, představují situace, při nichž k poškození došlo v důsledku živelní pohromy, nešťastné náhody, způsobení újmy oběti při spáchání trestného činu nebo způsobem, kterého si příjemce nemusel či nemohl povšimnout (například s ohledem na jeho zdravotní postižení).
Nestandardně poškozené jsou bankovky zetlelé, ohořelé, poškozené hygienicky závadným materiálem nebo nástražným zařízením na ochranu proti krádeži, poškozené tak, že není možné ověřit jejich pravost, proděravělé úředním znehodnocením ČNB, úředně přetištěné nápisem, skládající se z více než dvou částí, s deformovaným obrazcem, s plochou menší nebo rovnou 50 % a s chybějícím celým horním nebo spodním okrajem.
Zdroj: dTest
