KRNOV | Nejen podle pamětníků, kteří zažili velkolepé oslavy 700 let města Krnova v roce 1969, by letos mělo naše město slavit 750. výročí získání městských práv. Historické bádání se ale za uplynulých padesát let posunulo a stanovilo jiný historický mezník, než kterého se tehdejší organizátoři oslav drželi. Rok 1253. Na oslavy kulatin si tak počkáme nejdříve do roku 2023, kdy si připomeneme 770 let existence Krnova jako města.
Foto: MěÚ Krnov
Jak došlo k tomu, že před padesáti lety Krnované slavili 700 let svého města, vysvětluje historik Městského muzea v Krnově Alexandr Michl-Bernard: „V druhé polovině 60. let 20. století slavila řada měst v tehdejším Československu výročí 700 let svého založení. Patrně i pod vlivem určité euforie roku 1968 a snah o obnovení krnovského okresu se tohoto trendu chytli také v Krnově. Osloven tak byl uznávaný odborník na městská práva a vznik měst v českých zemích Jiří Kejř. Byl to právě on, kdo v publikaci Počátky města Krnova stanovil jako velmi pravděpodobné, a zejména bezpečně jisté, datum existence Krnova, jakožto města, od roku 1269. Publikace vyšla v roce 1968 a v Krnově tak mohly začít přípravy na velkolepé oslavy.“
Už v 70. letech ale Jaroslav Bakala, jeden z nejvýznamnějších medievistů našeho regionu, v řadě článků posunul získání městských práv Krnovem do roku 1253, a to na základě zakládací listiny města Horního Benešova z uvedeného roku. „V listině je mezi svědky uveden fojt Siegfried z Krnova – Siegfried advocatus de Jegerdorf. Jiří Kejř o této listině věděl, ve zmiňované publikaci se s tím však vypořádal tak, že titul advocatus se užíval i pro vesnického fojta a existence Krnova coby města nebyla prý průkazná,“ říká historik. Kejř svou hypotézu podepřel tzv. Ipatijevským rukopisem, který podrobně líčí vpád ruských a haličských vojsk na Opavsko v létě roku 1253 a zmiňuje Opavu, Násilé, Hlubčice i Osoblahu, ale ne Krnov. „Bakala však naopak považoval za jisté, že Siegfried byl již fojtem městským, vzhledem k jeho pozici ve svědečné řadě. K mlčení Ipatijevského rukopisu o Krnovu jednoduše podotýkal, že Krnov krátce po získání městských práv sotva měl veškeré atributy rozvinuté městské obce, jako tomu bylo u o několik desetiletí starších měst Opavy a Hlubčic, nehledě na to, že významná obchodní cesta vedla z Opavy přes Násilé k Hlubčicím a vojska tak do Krnova teoreticky ani nemusela dorazit,“ objasňuje Alexandr Michl-Bernard.
Další důležitá publikace Hrady českého Slezska (2000), pod níž jsou podepsáni významní historikové Pavel Kouřil, Dalibor Prix a Martin Wihoda, ponechává jako možné obě varianty vročení, rok 1253 i 1269. K roku 1253 se pak definitivně kloní Dalibor Prix v knize věnované kostelu sv. Benedikta v Kostelci (2009). Svůj názor potvrdil i v publikaci Krnov – historie, archeologie (2015), kde je rozšířen o poznatky archeologů.
Zdroj: MěÚ Krnov
