MSK | První mrazíky si lidé většinou zpříjemní posezením v příjemné atmosféře vyhřáté místnosti. Není divu. Praskání ohně v krbu dokáže vykouzlit atmosféru opravdu vánoční. Bohužel, podle zkušeností zdravotnických záchranářů s sebou zahájení topné sezóny přináší také výrazná negativa v podobě zvýšeného výskytu intoxikací oxidem uhelnatým. Každý rok do smutných statistik přibude v rámci celé ČR několik tragických případů. Většině z nich se ale dalo předejít. Stačí znát několik důležitých informací.

Foto: ZZS MSK

Oxid uhelnatý je bezbarvý neviditelný plyn bez zápachu a je lehčí, než vzduch. Je přítomen prakticky u každého hoření, závisí pouze na jeho koncentraci. Má na svědomí více úmrtí, než všechny ostatní intoxikace dohromady. Při nadechnutí se v organizmu váže na krevní barvivo hemoglobin, které za normálních okolností roznáší po těle kyslík. Protože CO se však s hemoglobinem váže 200x lépe, kyslíkové vazby jsou omezeny a dochází k vnitřnímu dušení.

Příznaky otravy jsou nespecifické a dají se snadno zaměnit například s chřipkou nebo obyčejnou únavou. Klinický obraz souvisí s koncentrací CO ve vdechované směsi, délkou expozice, tělesnou aktivitou a individuální vnímavostí. Obvyklé jsou mírnější příznaky jako nevolnost, zvracení, bolesti hlavy nebo na hrudi, závratě, bušení srdce, slabost, psychické příznaky. Při závažnějším stupni přistupují neurologické příznaky (například dvojité vidění, porucha řeči..) a dochází k poruše vědomí různého stupně až ke smrti. Otrava oxidem uhelnatým však zdaleka vždy nemusí končit úmrtím. Pokud je první pomoc poskytnuta včas, je léčitelná bez následků pro postiženého pacienta.

Rozhodující pro první pomoc je okamžité přerušení produkce plynu, evakuace postiženého ze zamořeného prostoru a rychlé zahájení účinného odvětrávání, je-li to možné. Nezbytné při těchto úkonech je dbát na vlastní bezpečnost a v zamořeném prostředí se pohybovat pouze minimální nezbytnou dobu, pouze za účelem záchrany postiženého. Ihned po vynesení postiženého na čerstvý vzduch voláme tísňovou linku 155. Do příjezdu posádky Zdravotnické záchranné služby je nezbytné kontrolovat základní životní funkce a v případě potřeby zahájit neodkladnou resuscitaci. S těmito úkony vám poradí zdravotničtí operátoři v rámci volání na tísňovou linku 155.

Nejlepším léčebným opatřením je ale prevence. Zabránit vzniku nebezpečného plynu lze například důslednou péčí o čistotu a funkčnost komínů. „Spalinové cesty musí být v dobrém technickém stavu a odpovídat příslušným normám. Důležitý je také dostatečný přístup vzduchu ke spotřebičům“, upozorňuje například kominický mistr Ondřej Knížek a dodává: „Kontrola a čištění spalinových cest kominíkem je zákonem nařízena jedenkrát ročně. V případě kotlů na tuhá paliva by navíc majitel měl provést čištění komína dvakrát a jde-li o celosezónní provoz, dokonce třikrát ročně“.

Pokud přes veškerá preventivní opatření přesto dojde k úniku CO, před jeho zvýšenou koncentrací nás dokáží varovat speciální senzory a čidla, která lze komerčně zakoupit ve specializovaných obchodech a umístit v domácnostech

Posádky ZZS ošetří každoročně v Moravskoslezském kraji několik desítek pacientů intoxikovaných oxidem uhelnatým…

Zdroj: MSK