VRBENSKO | Doslova za pět minut dvanáct se obci Heřmanovice povedlo provést záchranné práce na historické památce – dvě stě let staré dřevouhelné vysoké peci na Drakově.
Foto: MěÚ Vrbno pod Pradědem
Nebýt těchto nezbytných oprav, pec by se možná do jara rozpadla. A povedlo se je dokončit těsně před tím, než na konci listopadu přišla velká nadílka sněhu.
Bývalá Lorencova huť je u turistické trasy z Vrbna na Rejvíz a pro její větší známost u veřejnosti udělala hodně Lesní slavnost Lapků z Drakova. Tuto největší letní akci v regionu pořádá Spolek Přátelé Vrbenska.
Povinnost starat se o památku, což znamená především zajišťovat a financovat její opravy, ale zůstává na obci Heřmanovice. Lepší povědomí o existenci památky sice před patnácti lety přispělo k získání finanční podpory necelého půl milionu korun od Moravskoslezského kraje na nezbytné opravy, jinak se ale získat dotace obci příliš nedaří. Z rozpočtu obce se podaří ušetřit prostředky na nezbytné záchranné práce, financovat ale zcela opravu či obnovu v plném rozsahu, jak by si to památka žádala, je nad možnosti obce.
V roce 2023 Heřmanovice uhradily za záchranu památky přes dva miliony korun z vlastních prostředků. Od jara se dělal projekt, vlastní práce začaly 18. září a skončily 23. listopadu. Pomohlo i to, že Biskupské lesy vyšly obci vstříc a pokácely okolní stromy do vzdálenosti zhruba dvaceti metrů.
„Udělalo se vše, co bylo nutné, vše se konzultovalo s památkáři, kteří opravy schvalovali. Pec je nastříkána speciální hmotou, která vyplnila spáry mezi kameny, aby nevypadávaly. Pec je stažena kovovými sítěmi a ocelovými lany, ta jsou podložena krátkými trámky, aby se lana nezařezávala do stěn. Celá stavba je přikryta plachtou, která ji kryje před povětrnostními vlivy, aby dovnitř nezatékalo a pec nedegradovala,“ popsal rozsah záchranných prací místostarosta Heřmanovic Hynek Sekanina. Dodal, že projektovou dokumentaci dělala firma Statika Olomouc, stavební práce pak provedla firma SASTA CZ z Brna, obě jsou to firmy, které mají s podobnými projekty zkušenosti. Z oprav obec pořídila filmový záznam, o záchraně památky vznikne filmový dokument.
Otázkou samozřejmě zůstává, co bude s památkou dál. Podle místostarosty Hynka Sekaniny by bylo nejlepší, kdyby se podařilo areál alespoň v určitém rozsahu obnovit tak, že by bylo patrno, jak huť kdysi fungovala. Obnovit celý areál již není příliš reálné vzhledem k tomu, že jej přetíná komunikace, po které se vozí zejména dřevo. Tato komunikace je o dva metry výše, než byla kdysi úroveň tehdejšího provozu pece na výrobu železa. Pro úplnou obnovu areálu by se musela snížit úroveň terénu a cestu vést níže. Návštěvníci by si mohli prohlédnout obnovenou huť, v níž se kdysi tavilo železo užitím dřevěného uhlí. Ideální by bylo, kdyby zde šlo demonstrovat tehdejší technologii výroby, tomu by napomohla obnova náhonu, kterým se přiváděla voda. Tohle už jsou ale vize, které jsou již zcela jistě nad možnostmi samotné obce.
Kamenná pec byla vybudována byla kolem roku 1807, provoz ukončen zřejmě už ve 20. – 30. letech 19. století.Nejprve ji využívaly železárny vratislavského biskupství, v roce 1822 si ji pronajali janovičtí Harrachové. Jedná se o poslední pozůstatek areálu Vavřincovy pece (Laurentii Hochofen), postavené spolu se sousedním Kristiánovým hamrem v letech 1808 – 11. Technologie tavby železa pomocí dřevěného uhlí byla zastaralá již v době výstavby, provoz huti trval jen krátce. V r. 1853 byl areál zlikvidován, zůstalo pouze kamenné těleso vysoké pece. Drakovská vysoká pec je jediným pozůstatkem dřevouhelných vysokých pecí v kdysi proslulé sudetské železářské oblasti. V okolí objektu se dodnes nachází zbytky vysokopecních strusek a zbytky dřevěného uhlí a na severní straně je dodnes patrná rýha přiváděcího vodního náhonu.
Dřevouhelná vysoká pec Drakov je památkově chráněna od května 1958. V majetku obce Heřmanovice je od roku 1995.
Zdroj: MěÚ Vrbno pod Pradědem
Foto: MěÚ Vrbno pod Pradědem
Foto: MěÚ Vrbno pod Pradědem
