ČR | Nástup do nového zaměstnání s sebou přináší několik povinností, jež je třeba obstarat. Jednou z nich je vstupní lékařská prohlídka, kterou musí uchazeč o zaměstnání absolvovat před vznikem pracovního poměru. Musíte mít vstupní prohlídku, i když pracujete na dohodu? A kdo má uhradit poplatky s ní spojené?
Foto: ilustrační Pixabay
Bez absolvování vstupní lékařské prohlídky nesmí zaměstnanec vůbec vykonávat práci, jelikož se považuje za zdravotně nezpůsobilého. „Pokud na to zaměstnavatel nedohlédne a umožní pracovat tomu, kdo nebyl řádně prohlédnutý lékařem, může mu inspekce práce uložit pokutu,“ upozorňuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.
Vstupní lékařskou prohlídku musí zaměstnavatel zajistit vždy před vznikem pracovního poměru. „Pokud budete pracovat na dohodu, je vstupní lékařská prohlídka nezbytná, pouze pokud jde o rizikovou práci nebo pokud má o zdravotní způsobilosti uchazeče zaměstnavatel pochybnosti,“ vysvětluje Lukáš Zelený. Jaký lékař může provést vstupní lékařskou prohlídku? To závisí na tom, do jaké kategorie je zařazena práce, kterou budete vykonávat. Zařazení se řídí tím, do jaké míry může mít práce nepříznivý vliv na zdraví zaměstnance.
První kategorie zahrnuje práce, u nichž se nepředpokládá nepříznivý vliv na zdraví, typicky práce v kanceláři. V případě prací ve druhé kategorii lze očekávat nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně. Kategorii třetí a čtvrtou označuje zákon jako rizikové práce. Dochází tu k překračování hygienických limitů i zvýšenému zdravotnímu riziku. Práce ve třetí kategorii vyžadují používání osobních ochranných pracovních prostředků a opakovaně se u nich vyskytují nemoci z povolání. Do kategorie čtvrté jsou zařazeny práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných ochranných opatření.
Obecně platí, že by měl zaměstnavatel mít smluvního lékaře, který pro něj poskytuje pracovně-lékařské služby. „V případě první kategorie prací, kde nehrozí nepříznivý vliv na zdraví, ale může vstupní prohlídku provést také praktický lékař uchazeče o zaměstnání,“ uvádí Zelený.
Pokud po prohlídce dojde k uzavření pracovní smlouvy nebo některé z dohod, platí vstupní prohlídku zaměstnavatel. Jestliže k uzavření smlouvy nedojde, hradí prohlídku uchazeč, ale lze se dohodnout i tak, že zaměstnavatel prohlídku zaplatí v obou případech. V tomto ohledu je specifická práce v noci, protože pokud jde o posouzení zdravotní způsobilosti pro její účely, platí zaměstnavatel prohlídku vždy.
Žádost o prohlídku i lékařský posudek musejí obsahovat některé povinné informace. Především identifikaci zaměstnavatele a uchazeče o práci, předpokládané pracovní zařazení budoucího zaměstnance, údaje o druhu a režimu práce a o rizikových faktorech spojených s prací a kategorii práce. Také je nutné uvést, o jakou prohlídku se jedná a proč má být provedena. Lékařský posudek musí kromě uvedeného obsahovat také identifikaci lékaře a posudkový závěr.
A jak je to u osob zdravotně znevýhodněných? Zákon definuje tři skupiny osob se zdravotním postižením. Dvě z nich sestávají z těch, které mají přiznaný invalidní důchod. Třetí skupina zahrnuje osoby zdravotně znevýhodněné, které mohou vykonávat soustavné zaměstnání, ale mají různá omezení kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu. Ten zákon charakterizuje jako stav, který trvá déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění. Skutečnost, že je někdo osobou zdravotně znevýhodněnou, se dokládá potvrzením nebo rozhodnutím příslušného orgánu sociálního zabezpečení.
Zdroj: dTest
