ČR | Polovina dětí a dospívajících mezi 10 a 18 lety pije energetické nápoje, jak ukázal norský průzkum. Skoro polovina z nich někdy pocítila nežádoucí vedlejší účinky v podobě úzkosti, bušení srdce, hyperaktivity, bolestí hlavy.
Foto: ilustrační Pixabay
Mladí konzumují energy drinky, aby zůstali dlouho vzhůru, ale také jednoduše proto, že jsou ve společnosti kamarádů. Čtyři z deseti dětí ve věku 10-15 let uvedly, že je pijí, jelikož je pijí i jejich přátelé. 16 % deseti až dvanáctiletých zlákala reklama. 40 % dospívajících od 15 do 18 let zkusilo kombinaci energetického a alkoholického nápoje.
„Vzhledem k škodlivým účinkům těchto nápojů je třeba chránit děti a dospívající zákazem prodeje. Nacházejí se totiž v citlivém věku, ať už fyzicky nebo psychicky a sociálně. Proto je alarmující, že se pro ně nápoje se stimulujícími látkami a nežádoucími účinky stávají běžnou záležitostí“, upozorňuje Istefjord. Energetické drinky obsahují stimulující přísady, jejichž účinek se navzájem posiluje – kromě kofeinu (obvykle 320 mg/l a více) také ženšen, guaranu, taurin apod. Přijímané ve vychlazené podobě a s kyselinou uhličitou perlivého nápoje, která zvyšuje příjem kofeinu krví, jsou povzbuzující složky nebezpečnější.
Výzkum obsahoval otázky na 11 různých vedlejších účinků, potvrzených v odborné literatuře, které mohou způsobit vážné zdravotní problémy. Skoro polovina respondentů některý z nich pocítil. Nejčastěji se jednalo o náhlý nedostatek energie (22 %), poruchy spánku (17 %), třes, bušení srdce, hyperaktivitu a bolest hlavy (přes 10 %) nebo bolest na prsou. 3-8 % dotázaných mělo poruchu soustředění, nervozitu, nevolnosti, bolest na prsou a ospalost.
Některé obchodní řetězce v Norsku dobrovolně dodržují zákaz prodeje do jistého věku, i když každý z nich do jiného. Podle norských kolegů je třeba neprodleně podniknout jednotné kroky k omezení spotřeby energetických nápojů neplnoletými, nejlépe státem a jeho úřady.
Zdroj: dTest
