ČR | Mléko a mléčné výrobky patří k potravinám, o jejichž zdravotní prospěšnosti se čile diskutuje. Člověk je jediný savec, který umí získat mléko od jiných živočišných druhů a konzumovat ho po celý svůj život. Jak moc mléko skutečně potřebujeme? Může nám škodit?
Foto: ilustrační – Pixabay
U savců bývá obvyklé, že po době laktace ztrácí enzymy důležité pro trávení mléka. U člověka je vše jinak – pijeme mléko do konce života, a proto o schopnost jeho trávení nepřicházíme. V zemích, kde se tradičně konzumuje mléko, například v těch severských (nebo i ve Španělsku, které je co do spotřeby mezi evropskými zeměmi na pátém místě), není mléčná nesnášenlivost běžná. A naopak, v některých oblastech Afriky nebo Asie se vyskytuje mnohem více. Lidské tělo se zkrátka adaptuje na prostředí i stravu.
Nesnášenlivost laktózy a alergie
Podle typu a stupně nesnášenlivosti je někdy možné konzumovat alespoň některé mléčné výrobky, například sýry nebo jogurty. Ty obsahují méně laktózy a zároveň pomáhají vytvářet enzymy potřebné k jejímu trávení.
Zatímco je nesnášenlivost laktózy způsobena absencí či nedostatkem určitých enzymů a často jsou s ní spojeny stravovací problémy, jako jsou nadýmání, průjem nebo plynatost, při alergii vyvolává konzumace laktózy neadekvátní imunitní reakci s ekzémy, vyrážkami, otoky úst a rtů apod. Nesnášenlivost bývá častější u dospělých osob a umožňuje příjem potravin s nižším obsahem laktózy. Alergie se vyskytuje už v raném věku a jediným řešením je úplné vyloučení mléka a mléčných výrobků ze stravy.
Nakrmí nás mléko? Ano.
Mléko je svými vlastnostmi přizpůsobeno savčím mláďatům, proto je vysoce výživné. To kraví je bohaté na tuky i laktózu, obsahem bílkovin se téměř vyrovná masu. Je zdrojem draslíku, hořčíku, sodíku, vápníku, vitaminů A, D a B. Pro konzumaci mléka neexistuje věkové omezení. Vysoký obsah živin i značné množství vápníku prospívají v každém věku.
Zvyšuje mléko cholesterol? Ne.
Nikdy nebylo prokázáno, že by plnotučné mléko nebylo vhodné pro osoby s vysokými hladinami cholesterolu. Těm se sice často doporučuje omezit spotřebu nasycených tuků živočišného původu, mléko však riziko kardiovaskulárních problémů nezvyšuje. Kyselina olejová, konjugovaná linolová kyselina nebo jiné prospěšné tuky, které obsahuje, hladinu cholesterolu naopak snižují. Peptidy v mléku zase snižují krevní tlak.
Část cholesterolu v krvi nepochází ze stravy, vyrábí ji přímo naše tělo. Její hodnoty mají genetický původ, neovlivnitelný příjmem mléka. Přestaneme-li kvůli tomu mléko konzumovat, zbytečně se ochudíme o nezbytné živiny, které obsahuje.
Chrání mléko před nemocemi? Ano.
Podle Světové nadace pro výzkum rakoviny (WCRF) chrání mléko proti rakovině tlustého střeva a konečníku, které patří k onemocněním spojeným se stravovacími návyky. U těch, kdo pravidelně pijí mléko, se v menší míře vyskytuje také obezita. To ovšem platí jen pro mléko, nikoli pro mléčné výrobky typu másla nebo tučných sýrů. Jisté vědecké poznatky také ukazují, že konzumace mléka může snížit o 10 % riziko metabolického syndromu. Všechny tyto účinky jsou úzce spjaty se složením mléka a zejména s obsahem vápníku v něm.
Prospívá odstředěné mléko zdraví? Rozhodně neškodí.
Při odstřeďování mléka dochází k odstranění mléčného tuku a snížení obsahu vitaminů A a D rozpustných v tucích. Proto někteří výrobci do odstředěného mléka vitaminy přidávají, aby tuto ztrátu kompenzovali. Na druhou stranu má odstředěné mléko o 3-4 % vyšší obsah vápníku.
Lze kombinovat mléko s ovocnými šťávami? Ano.
Snídaňová kombinace pomerančového džusu a mléka je skvělou volbou. Kvůli kyselosti šťávy se sice mléko může srazit, k tomu však nevyhnutelně dojde nejpozději v žaludku, kde je prostředí mnohem kyselejší. Jedná se o přirozené trávení, které nemění nutriční vlastnosti mléka.
Pomáhá mléko při otravách?
Na tuto otázku nelze odpovědět jednoznačně. Velmi záleží na typu jedu nebo požité látky. Někdy může v takové situaci mléko i uškodit. Proto je důležité ihned zavolat záchranku.
Odpovědi na nejčastější otázky hledala španělská spotřebitelská organizace OCU.
Zdroj: dTest
