MSK | Morava a Slezsko se na začátku července 1997 staly dějištěm jedné z největších přírodních katastrof 20. století ve střední Evropě. Na většině toků byly dosaženy dosud nepozorované a nezaznamenané průtokové hodnoty. Povodně si vyžádaly 20 obětí na lidských životech. Bylo zničeno přes 300 domů a kolem 5 500 jich bylo poškozeno.
Foto: Leo Dedek – Dívčí Hrad
Zdevastováno bylo téměř 500 kilometrů silnic a místních komunikací a také zhruba 100 kilometrů železnic. Škody v povodí Odry dosáhly částky 20 mld. korun. Celkově bylo povodní zasaženo 202 obcí, z toho cca 67% v okresech Bruntál a Jeseník. V letech 1997 – 2004 byly odstraněny škody z této povodně nákladem ve výši 2,1 mld. Kč pomocí 444 stavebních akcí. Od povodně 1997 do současnosti se podařilo vybudovat 100 nových protipovodňových opatření.
„I přes často zdlouhavé a složité majetkoprávní vypořádání v rámci přípravy jednotlivých staveb jsme vybudovali 100 nových protipovodňových opatření v hodnotě kolem 3,5 mld. Kč jednak z dotačních prostředků ministerstva zemědělství a jednak z vlastních zdrojů státního podniku. V posledním období jsme dokončili hráz podél Ostravice v Paskově nebo říční hráz u Baštice ve Starém Městě u Frýdku – Místku nebo rekonstrukce jezu na Lomné v Jablunkově a bystřiny Mohelnice v obcích Krásná a Raškovice. Letos například plánujeme zahájit výstavbu protipovodňových hrází podél Odry a Stružky v Bohumíně Pudlově, zvýšit ochranu proti povodním v Českém Těšíně proti velkým vodám z Ropičanky a Sadového potoka, nebo zahájit rekonstrukci 2. etapy Žermanického přivaděče. Kromě budování protipovodňových opatření na tocích jsme se také zaměřili na modernizaci a posílení bezpečnosti vodních nádrží Těrlicko, Olešná, Šance a také Morávky, na níž v současnosti stavební práce probíhají. Na podzim letošního roku předpokládáme zahájit rekonstrukci VD Baška,“ konstatoval generální ředitel státního podniku Povodí Odry Jiří Tkáč.
Povodeň v červenci 1997 s jejími následky překonala všechny do té doby známé povodňové události a zapsala se tak do historie. Následky a škody by měly daleko větší rozsah nebýt vodních děl Vodohospodářské soustavy povodí Odry, především nádrží Šance a Slezská Harta. Obě přehrady výrazným způsobem ovlivnily velikost průtoků.
„Významnou úlohu sehrálo nově vybudované vodní dílo Slezská Harta. Stavební práce byly na přehradě zahájeny počátkem roku 1987 a dokončeny v roce 1997, tedy v roce, kdy náš region zasáhly červencové povodně. Nádrž měla být podle odhadů naplněna v roce 2002. Právě extrémní srážky a povodně v letech 1996 a 1997 naplnění tohoto vodního díla výrazně urychlily. Dílo odolalo extrémním podmínkám a vzrůstajícímu tlaku masy vod. Potvrdilo se, že Slezská Harta má kromě významné funkce zásobování vodou také vysokou účinnost v protipovodňové ochraně,“ doplnil technický ředitel Břetislav Tureček.
„Jedná se o vodní dílo, které má také významný ekologický přínos díky možnosti nalepšování průtoků řeky Moravice v obdobích sucha a zátopa Slezské Harty má také příznivý vliv na kvalitu pitné vody v níže ležící vodárenské nádrži Kružberk. Možná bychom si zde měli zdůraznit, že za posledních 25 let odborná a zejména laická veřejnost postupně začala velice intenzivně vnímat i opačný extrém, a to suchá období, která umí naše nádrže spojené a pracující v rámci vodohospodářské soustavy účinně řešit.“
Při povodních v roce 1997 dosáhla historicky nejvyšších průtoků řeka Opava. Přitom oblast na horní Opavě má velmi nízkou povodňovou ochranu. Po deseti letech bádání, studií a analýz vláda České republiky v roce 2008 rozhodla o realizaci rozsáhlého projektu protipovodňových opatření na horní Opavě. Právě tuto oblast bude spolu s dalšími opatřeními chránit připravovaná přehrada Nové Heřminovy. Soubor protipovodňových opatření na horní Opavě se státnímu podniku Povodí Odry daří úspěšně naplňovat.
Do současnosti byly vybudovány 4 suché nádrže s celkovým objemem kolem 1 mil.m3, doplněna síť měřících stanic o 9 objektů, proběhla rekonstrukce jezu Kunov na řece Opavě, byla vybudována protipovodňová hráz v Holasovicích a kompenzační říční hráz na polském území pod Krnovem včetně jejího zavázání na českém území. Majetkoprávní vypořádání pro vodní dílo Nové Heřminovy je prakticky ukončeno. Celkový objem vynaložených finančních prostředků v období 2009–2021 na Opatření na horní Opavě činil kolem 1,3 mld. Kč. V současnosti se připravuje projektová dokumentace pro údolní nádrž Nové Heřminovy a úpravu toku Opavy přírodě blízkým způsobem, která navazuje na přehradní hráz přes obce Zátor, Brantice a město Krnov. Celkem opatření zajistí ochranu cca 16 tisíc obyvatel a 2 tisíc stavebních objektů. Předpokládáme, že všechna připravovaná opatření budou dokončena a uvedena do trvalého provozu kolem roku 2030.
„Pro povodeň v červenci 1997 byly rozhodující dvě krátce po sobě následující etapy extrémních dešťů, které byly vyvolané povětrnostní situací zvanou “tlaková níže po trase V b”. Tento souběh okolností se může kdykoliv opakovat i na dalších místech v povodí Odry. Zasazením do dlouhodobého historického měřítka je povodeň sice mimořádnou událostí, ale nikoliv neobvyklou. V červenci roku 1997 jsme zažili největší povodeň dosud v měřené historii od roku 1890 na většině toků. Podobná povodeň byla snad v roce 1813. Počtem obětí i velikostí povodňových škod byla povodeň 1997 zcela výjimečná. Měla zásadní vliv na nastartování procesu zvýšení povodňové ochrany obyvatel v mnoha oblastech – legislativní, stavební i organizační,“ ukončil generální ředitel Jiří Tkáč.
Za neméně důležité v ochraně před povodněmi považuje Povodí Odry, státní podnik předpovědní povodňovou službu, zejména na významných vodních nádržích, kterými jsou ovlivňovány velké vody, a to ve spolupráci s ČHMÚ. K tomu je provozován vodohospodářský dispečink s nepřetržitou službou, který shromažďuje monitorovací data z více jak 100 průtokových a 80 srážkoměrných stanic. Důležité preventivní opatření je stanovování záplavových území a jejich aktivních zón. Od roku 1997 byla stanovena záplavová území na délce vodních toků blížící se 1 250 km na základě 150 studií odtokových poměrů řek a potoků zajištěných státním podnikem Povodí Odry. Tyto znalosti jsou pak každodenně uplatňovány v naší posudkové, poradenské a vyjadřovací činnosti. Budoucnost vodního hospodářství s řešením extrémních jevů – povodní a sucha – s vazbou na životní prostředí a dostatek kvalitních vodních zdrojů je obsažena v koncepčních dokumentech Plánu dílčího povodí Horní Odry, Národním plánu povodí Odry a Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Odry.
Povodí Odry, státní podnik spravuje na území Moravskoslezského kraje a na části Olomouckého kraje o celkové rozloze 6252 km2 celkem 1111 km významných vodních toků, 2589 km drobných vodních toků, 8 údolních a 30 malých vodních nádrží a 4 gravitační převody. Dále provozuje 82 jezů a 13 malých vodních elektráren. Do povodí Odry spadá celkem 330 obcí.
Zdroj: Povodí Odry
Foto: Povodí Odry
Foto: Povodí Odry
