ČR | Z unikátní analýzy zpracované MPSV, která se týká uprchlíků z Ukrajiny, vyplývá, že k nám nejčastěji přicházejí mladé a vzdělané matky s malými dětmi. Z velké části již mají zajištěné stabilní ubytování, a to zejména díky solidárním domácnostem.

Problém mají však s jazykovou bariérou, i proto často nemohou zastávat profese, pro něž mají kvalifikaci. Tři čtvrtiny uprchlíků se přitom potýkají s vážnými finančními problémy. MPSV pro potřeby analýzy využilo jak administrativní data, tak především provedlo vlastní výzkum, který pokryl 50 tisíc osob.

„Kvůli ruské agresi na Ukrajině jsme svědky největší migrační vlny od konce 2. světové války. Česká republika přijala v krátkém čase enormní množství uprchlíků. Jsme v rámci EU třetím nejčastějším cílem Ukrajinců. Abychom mohli ještě více zefektivnit pomoc těmto lidem a lépe využít jejich potenciál, zpracovali jsme sami unikátní analýzu,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU ČSL).

Z analýzy vyplývá, že uprchlíci jsou většinou mladí a vzdělaní. Mezi příchozími je 44 % žen a 36 % dětí. Tento poměr je dlouhodobě stabilní. Věkově jsou ¾ dospělých uprchlíků do 45 let, přičemž 28 % z celkového počtu dospělých je dokonce pod 30 let.

Nejčastějším typem ukrajinské domácnosti uprchlíků v ČR je matka s jedním dítětem. Výrazná část z nich má velmi malé děti: bezmála polovina domácností má děti mladší 5 let. „Z tohoto pohledu je důležitá zejména podpora rozšiřování a zřizování dětských skupin. Na jejich podporu míří celkem 10 miliard korun, což umožní vytvořit asi 10 tisíc nových míst,“ vyzdvihl ministr Jurečka.

Přibližně 44 % respondentů bydlí v solidárních domácnostech, dalších 24 % bydlí v nájmu či podnájmu. Na ubytovnách žije 15 % uprchlíků, což odpovídá zhruba 58 tisícům osob. Domácnosti, které poskytují příchozím Ukrajincům tzv. solidární ubytování, jsou ze 70 % české, 28 % tvoří Ukrajinci, kteří zde již dříve žili. Polovina uprchlických domácností má ubytování poskytované zcela zdarma, převážná většina žije v bytě či části domu, kterou mají vyhrazenou sami pro sebe. Přes ¾ uprchlíků je se svým ubytováním spokojeno. 4 z 10 domácností mají zajištěné ubytování na 6 nebo více měsíců. „Zejména díky pomoci solidárních domácností můžeme ubytování uprchlíků hodnotit jako dobře zvládnuté. I díky tomu jen 6 % uprchlíků má ubytování jisté pouze na velmi krátkou dobu, to vnímám pozitivně,“ konstatuje Marian Jurečka.

Uprchlíci potřebují především pomoc s výukou češtiny, zejména ti ekonomicky aktivní. Jazykové kompetence uprchlíků v češtině a angličtině jsou obecně nízké, nicméně téměř 1/3 uprchlíků češtinu částečně ovládá. To je také jeden z důvodů, proč působí nejvíc příchozích v nízkokvalifikovaných profesích. Právě kvůli jazykové bariéře se příliš nedaří využít jejich profesního potenciálu.

Závažná je finanční situace: přibližně ¾ uprchlíků jsou na tom finančně velmi neuspokojivě až kriticky. Dobře zajištěných je přitom naprosté minimum (méně než 0,5 %). Nejhorší jsou finanční poměry uprchlíků žijících na ubytovnách. Ekonomické potíže by se výrazně prohloubily u těch, kteří by museli začít za ubytování, které mají dosud zdarma, platit.

Zdroj: MPSV