BRUNTÁLSKO | Léto je v plném proudu a s rostoucími teplotami roste také aktivita bodavého hmyzu, převážně vos, sršňů a včel. S přibývajícím suchem agresivita včel a sršňů roste, ti pak často bezdůvodně napadají lidi i domácí mazlíčky.
„Během pěti dní ošetřili lékaři naší ambulance pět pacientů, kteří vyhledali pomoc po bodnutí hmyzem,“ přibližuje aktuální situaci na interní příjmové ambulanci v Bruntále vrchní sestra interního oddělení Veronika Bezručová. „Nejčastěji přicházejí s otokem místa vpichu nebo s vyrážkou na těle,“ dodává.
Bodnutí vosou či sršněm není v letních měsících ojedinělé. Agresivita vos a sršňů roste i s teplotou ovzduší. Důležité je bodnutí předcházet, nenechávat při venkovním posezení nezakryté jídlo a sladké nápoje, podstatné je také neohánět se a nedráždit přítomné vosy. „Mezi vážnější případy, které jsme v posledních dnech ošetřovali patří paní, která dostala 10 žihadel anebo pán, kterého vosa píchla v krku. V tomto případě šlo o rizikový stav, kdy pacientovi oteklo hrdlo a tím došlo k omezení dýchání,“ říká vrchní sestra a varuje: „Mezi nejzrádnější patří limonády a ochucená piva v plechovce, kdy nemáme kontrolu nad tím, zda do plechovky vosa nevlezla a hrozí tak nebezpečí, že po jejím vypití může píchnout své žihadlo do dutiny ústní či krku. Obecně lze říci, že bodnutí vosy do oblasti krku, obličeje či úst patří k nerizikovějším, z důvodu možného velkého otoku a následným problémům s dýcháním.“
Jak postupovat po bodnutí hmyzem? Důležité je zůstat v klidu. V případě, že v ráně zůstalo žihadlo, odstranit jej opatrně tak, abychom nevymačkali další jed do rány – nechytáme mezi prsty, spíše odškrábneme nehtem pryč. Postižené místo je vhodné ošetřit studenou vodou a nadále chladit, čímž se omezí bolest a opuchnutí. Lze použít gely či další přípravky určené k ošetření po bodnutí hmyzem, které jsou volně dostupné v lékárnách.
V případě větších potíží lze použít antihistaminika, pokud nezaberou vyhledat lékařskou pomoc. Mezi reakce, které nejsou jen místní v okolí vpichu, ale patří mezi celkové projevy se řadí výrazné svědění, kopřivka, otoky, průjmy a zvracení, ale také bušení srdce, ztížené dýchání, závratě či ztráta vědomí. V těchto případech může dojít i k anafylaxi, která může způsobit oběhové selhávání až anafylaktický šok.
Zdroj: Nemocnice AGEL Podhorská v Bruntále