KRNOV | Pokud jste procházeli kolem městského divadla, jistě jste si všimli, že ze strany ulic Mikulášské a E. F. Buriana se podél objektu objevilo provizorní oplocení, za kterým dochází k opravám zdiva. Důvodem je dlouhodobé poškození soklu a zídky vlhkostí.
„Sokl bude oklepán a nahrazen obkladem z kamenných desek s větranou mezerou za nimi. Kolem objektu z uvedených stran bude provedena drenáž. Zídky budou omítnuty maltou, která umožní odvětrávání vlhkosti ze zdiva,“ popisuje práce referent odboru veřejných zakázek Lubomír Stýskala a dodává: „Konečný vzhled by se neměl příliš lišit od dosavadního. Na obklad bude použita světlá slezská žula, desky budou mít hranu s ozdobným lemem z vybroušených pásků. Jde o kopírování původního zdobení.“
Cena oprav, které by měly být hotovy ke konci srpna, činí 1 614 000 korun bez DPH. Práce má na starost opavská firma Ing. Pekárek – stavební společnost, s.r.o., a protože se jedná o kulturní památku, dohlíží na ně také zástupci památkové péče. Město pak v současnosti zpracovává projekt úpravy interiérů, který by zvýšil komfort diváků. „Počítá například s novou vzduchotechnikou, úpravou lóží a novým jevištěm. Změnilo by se také rozložení sedadel s uličkou uprostřed hlediště podle původního řešení, které by mělo zvýšit komfort diváků, ovšem na úkor počtu míst,“ upřesňuje Lubomír Stýskala. V další etapě by pak mělo dojít na řešení interiéru, kdy památkáři chtějí obnovit původní vzhled, včetně akustiky.
Zatím poslední rekonstrukční práce na objektu se uskutečnily v roce 2015, kdy došlo k dokončení oprav střechy, která byla pokryta břidlicí. Tyto opravy odstartovala už o devět let dříve rekonstrukce dřevěných krovů. Z dalších významnějších úprav lze pak zmínit výstavbu výměníkové stanice s napojením na veřejný parovod náhradou za povodněmi zničenou kotelnu v roce 1997. Ještě hlouběji v minulosti, v letech 1977 až 1982, pak byly provedeny úpravy jeviště a v suterénu vznikly šatny se sociálním zařízením.
Městské divadlo bylo postaveno v letech 1927 až 1928 na podnět tehdejšího starosty Richtera. Investorem bylo město, dále finančně vypomohly také místní firmy, živnostníci i zemědělci. Projektantem byl žák Jana Kotěry z pražské uměleckoprůmyslové školy Leo Kammel, který nárožní objekt zdramatizoval ostrými štíty a klínovými motivy dekorativních výplní.
Zdroj: MěÚ Krnov
