MSK | Moravskoslezský kraj bez problémů vyčerpal dvojnásobnou alokaci, kterou měl k dispozici pro 2. kolo kotlíkových dotací. Lidé si o výměnu starých kotlů mohou žádat i nadále do zásobníku, mají šanci, že i jim bude vyhověno.

Foto: ilustrační – Pixabay

Moravskoslezský kraj je v čerpání kotlíkových dotací velmi úspěšný. Už v 1. kole v roce 2016 se přidělené finanční prostředky podařilo vyčerpat během několika málo týdnů, v doplňkové výzvě na tepelná čerpadla a kotle na biomasu v březnu 2017, kdy byl poprvé uplatněn elektronický příjem žádostí, bylo „vymalováno“ za 2,5 minuty.

„I v tomto kole se snažíme žádosti administrovat co nejrychleji, z 8 800 evidovaných je vyhodnoceno již téměř 7 300 žádostí. Poskytnutí dotace je schváleno více než 6 800 žadatelům, z toho je již více než 1 100 výměn proplaceno, a to v celkovém objemu přes 131 milionů korun. Přesný počet uspokojených žadatelů budeme znát až po vyhodnocení dosud došlých žádostí,“ řekl náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Jan Krkoška.

Ve druhém kole kotlíkových dotací má Moravskoslezský kraj k dispozici 891 480 000 korun. Část prostředků je vyhrazena na administraci a publicitu projektu, na samotné výměny kotlů je určeno 864 milionů korun, které jsou už podanými žádostmi vyčerpány.

Žadatelé však mohou žádosti o kotlíkovou dotaci podávat i dál do zásobníku. Kraj bude přijímat žádosti až do počtu 10 000. Může se stát, že některé už podané žádosti neprojdou schvalovacím procesem, že některé výměny kotlů nakonec neproběhnou nebo nebudou správné a tak nebudou proplacené. Uvolněné finanční prostředky tak budou nabídnuty dalším zájemcům o ekologický kotel.

Při letošní únorové návštěvě přislíbil ministr životního prostředí další miliardu korun, kterou bude moci Moravskoslezský kraj použít na další kotlíkové dotace a projekty, které povedou ke zlepšení ovzduší v regionu.

„Vynaložení těchto finančních prostředků považuji za velmi dobrou investici do budoucnosti našeho kraje, kvality života jeho obyvatel a zlepšení stavu životního prostředí. Lokální topeniště spalující nekvalitní tuhá paliva, popřípadě komunální odpady ve starém prohořívacím kotli, jsou významným zdrojem zdraví škodlivých organických látek v ovzduší, zejména karcinogenního benzoapyrenu. Výměnou jednoho starého kotle můžeme docílit snížení emisí prachu v objemu až 100 kilogramů ročně,“ uzavřela náměstkyně hejtmana kraje pro životní prostředí Jarmila Uvírová.

Zdroj: MSK