ČR | Vláda uvolní ze státních rezerv až 2,9 milionu respirátorů FFP2. Na jednání v pondělí 5. října 2020 o tom rozhodla vláda Andreje Babiše. Schválila také návrh nového zákona o občanských průkazech a věcný záměr nového zákona o účetnictví. Odsouhlasila také zahájení přípravy výstavby prvního úseku kanálu Dunaj–Odra–Labe a přistoupila ke smlouvě mezi EU a výrobcem kandidátní vakcíny proti covid-19 společností AstraZeneca.
Foto: Vláda ČR
Vláda uvolní ze státních rezerv až 2,9 milionu respirátorů FFP2. Prostřednictvím Hasičského záchranného sboru je pošle krajům a hlavnímu městu Praze, které je následně rozešlou do škol a školských zařízení. Každý z pedagogických a nepedagogických zaměstnanců dostane deset kusů, které by mu měli pomoci ochránit se před rizikem nákazy nemocí covid-19. Školy a školská zařízení jsou totiž v současnosti jedním z nejvíce rizikových míst šíření nemoci a vláda chce maximálně předejít možné nákaze učitelů a dalších pracovníků. O tento objem bude sníženo množství respirátorů, které se z rozhodnutí vlády převádí z Ministerstva vnitra no Správy státních hmotných rezerv, a SSHR má za úkol tento objem do rezerv opět dokoupit.
Vláda rozhodla také o přistoupení ke smlouvě mezi EU a výrobcem kandidátní vakcíny proti covid-19 společností AstraZeneca. Na nákup vakcíny uvolnila 152 milionů korun z vládní rozpočtové rezervy. Od jednoho z potenciálních výrobců nové vakcíny prostřednictvím Evropské unie získáme tři miliony dávek vakcíny pro 1,5 milionu osob. Prvních deset procent z tohoto objemu by mělo do České republiky dorazit ještě v letošním roce, zbytek do poloviny roku 2021. Kromě toho bude ČR vyjednávat o vakcínách i od dalších výrobců.
Kabinet schválil také nový návrh zákona o občanských průkazech, který do agendy vydávání osobních dokladů přináší řadu důležitých změn, které povedou k jejímu zefektivnění a ke snížení administrativní zátěže jak pro úředníky, tak pro občany. Nové občanské průkazy by podle návrhu měly například obsahovat biometrické údaje o držiteli, zobrazení obličeje a otisku dvou prstů, jak požaduje Evropská unie, zmizet mají akademické tituly a dojde k dílčím změnám ve lhůtách jejich platnosti i v režimu jejich vydávání.
Vláda schválila také návrh novely zákonů o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V souladu se svým Programovým prohlášením v nich chce zásadně zjednodušit byrokracii, která provází například převody a evidenci vozidel. Mělo by dojít mimo jiné ke zjednodušení procesu zápisu změny vlastníka či provozovatele vozidla či k zavedení možnosti rezervovat si registrační značku na jeden měsíc. Požádat o zápis vozidla do registru silničních vozidel, žádosti o zápis změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel a žádosti o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel by mělo nově jít i elektronickou cestou.
Vláda projednala a schválila také věcný záměr zákona o účetnictví, kterým chce Ministerstvo financí zareagovat na mezinárodní trendy v oblasti účetnictví. Současný zákon, který platí už od roku 1991, již neodpovídá potřebám. Nová právní norma, kterou má ministerstvo předložit vládě do 30. června 2022, má mimo jiné rozšířit použití mezinárodních účetních standardů pro sestavení účetní závěrky pro některé účetní jednotky působící na finančním trhu, zejména banky a některé finanční instituce a pojišťovny a zvýšit právní jistotu účetních jednotek
Kabinet také schválil zahájení přípravy realizace prvního úseku plavebního kanálu Dunaj–Odra–Labe. Konkrétně se má jednat o splavnění Odry v úseku Ostrava-Svinov – státní hranice ČR s Polskem v Koźle, což je součástí tzv. Oderské větve vodního díla. Vláda si od splavnění Odry v tomto úseku slibuje možnost efektivnější dopravy zboží k Baltskému moři i lepší možnosti pro rekreační plavbu a také vznik nových pracovních míst v regionu, který je a bude postižen dramatickým útlumem hornické činnost. Náklady na výstavbu tohoto úseku se odhadují na 44 miliard korun.
Ostravského regionu se týkal i další bod jednání – novela nařízení vlády o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací a útlumem činnosti právnických osob v insolvenci zabývajících se těžbou černého uhlí. Vláda jím reaguje na schválený plán útlumu těžby dolech společnosti OKD s úmyslem zmírnit nežádoucí sociální dopady způsobené ztrátou zaměstnání a rovněž maximálně rozložit působení negativních důsledků spojených s útlumem těžby v čase, a to nejen vůči konkrétním zaměstnancům, ale v důsledku multiplikačních efektů i v daném regionu. Propouštění zaměstnanci budou mít nárok na příspěvek ve výši 5 300 nebo 8 000 korun měsíčně na dobu od tří do šedesáti měsíců, a to podle toho, jaký typ práce v OKD dělali a jak dlouho u OKD pracovali. Celkové náklady na tyto příspěvky byly odhadnuty na 800 až 820 milionů korun.
Zdroj: Vláda ČR
