ČR | Bílá je spolu s Velkým pátkem a Božím hodem velikonočním součástí velikonočního tridua, dnů, kdy byl Ježíš Kristus ukřižován, pohřben a ležel v hrobě, a nakonec vstal z mrtvých.
Foto: ilustrační – Pixabay
Tento den se podobně jako o Velkém pátku nekoná žádná bohoslužba a věřící navštěvují kostely pouze k tiché modlitbě a rozjímání u Božího hrobu.
O Bílé sobotě se znovu vrací zvony z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Ještě před východem slunce by se mělo stavení vymést novým koštětem, aby bylo čisté celý rok, uklízí se a bílí. Protože je to poslední den půstu pašijového týdne, pečou se mazance, beránci a také chléb. Muži a chlapci pletou pomlázky z vrbových proutků, vážou se březové větvičky a zdobí se vajíčka. Vše se chystá na Boží hod velikonoční.
S Bílou sobotu se pojí i pranostiky:
Prší-li na Bílou sobotu, bude v létě nouze o vodu.
Déšť na Bílou sobotu přivolává suchotu.
Sobota bílá, to je den, který jest Jeho hrobem.
Na Bílou sobotu je dobře sázet stromy, hlavně štěpy, aby hojně plodily.
Odkud na Bílou sobotu vítr, odtud v létě deště.
Na Bílou sobotu se má chodit po sadu nebo v ovocné aleji a zvonit, aby byla úroda všeho ovoce.
Jestli před Velikou nocí ten den anebo v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.
Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.
Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
