ČR | Mléko patří mezi potraviny, které jsou v průběhu času jedněmi vyzdvihovány a jinými zatracovány. Zda se řadíte k jeho odpůrcům, či zastáncům, není tolik důležité. Existují totiž mléčná fakta, která umějí vyvrátit nejeden mléčný mýtus.
Foto: ilustrační – Pixabay
Mýtus: Recyklované mléko
E-mailem se mezi lidmi často šíří hoaxy, tedy „zaručené“ zprávy odhalující rádoby konspirace. Ten o mléku, který tvrdí, že podle chybějící číslice v řadě čísel na skladu kartónového obalu poznáte, kolikrát bylo mléko opětovně tepelně ošetřeno a zabaleno, je obzvlášť oblíbený.
Když pomineme absurditu, jakou by bylo pracné vylévání mléka z krabic, jeho opětovné zahřívání a balení, své vysvětlení sdělil pro server www.hoax.czi výrobce obalů Tetra Pak: „Čísla na obalech obsahují informaci o obalu, nikoliv o jeho náplni. Tato čísla nijak nesouvisejí s produktem, jeho záruční dobou či podobnými spotřebitelskými údaji a slouží pouze pro účely zajištění technologické kvality obalu.
Fakt: Mléko není pro každého
Alergii na mléko, tedy odezvu imunitního systému, vyvolává většinou mléčná bílkovina kasein. Uvádí se, že se nejčastěji objevuje u dětí do tří měsíců a kolem třetího roku mizí. Projevuje se zvracením a průjmem, případně kožními problémy. Alergie na mléko u dospělých tak častá není.
Intoleranci mléčného cukru – laktózy – způsobuje nedostatek enzymu (laktázy), který ji štěpí v těle. U většiny savců aktivita tohoto enzymu po ukončení výživy mateřským mlékem klesá. Nejčastěji jde o problém vrozený, který se projeví do 20. roku života. Údajně trpí intolerancí laktózy dvě třetiny světové populace. I mezi její projevy patří průjmy, také nadýmání, křeče, bolesti břicha a hlavy. Největší problémy s trávením mléka mají Asiaté, naopak mezi Skandinávci se téměř nevyskytují.
Zdroj dTest
