KRNOV | Už po třiadvacáté se v Krnově uskuteční Česko-německý týden, který bývá příležitostí pro německé rodáky navštívit naše město a setkat se jak s jeho současnými obyvateli, tak i spolu navzájem.
Foto: ilustrační
Týden bude netradičně zahájen již v neděli 10. září prohlídkou Brna, odkud krajané na večer přijedou do Krnova. Na druhý den, v pondělí 11. září, je na radnici přivítá starostka města. „Po přijetí na radnici bude následovat vysvěcení pamětní desky věnované hladovému pochodu z Krnova do Králík v červnu roku 1945, návštěva hřbitova a okružní jízda městem,“ uvádí Ludmila Čajanová, která stála u zrodu tradičních setkáních německých rodáků a dosud je se Slezsko-německým svazem Krnov a spolkem Heimatkreis Jägerndorf spoluorganizuje.
V dalších dnech pak účastníci týdne navštíví Opolí, Jeseníky, Opavsko, Hlučínsko, Jeseník, Úvalno a Zátor. „V Krnově je ještě čeká čtvrteční setkání se studenty v synagoze u příležitosti prezentace žákovského projektu na téma 500 let reformace ve Slezsku,“ dodává Ludmila Čajanová. Týden bude ukončen sobotní večerní bohoslužbou a Krnov rodáci opustí v neděli 17. září.
Deska připomene divoký odsun Němců z Krnova
Historii Krnova v první polovině 20. století výrazně poznamenalo několik významných událostí. Vznik Československa, odstoupení území Sudet Německu a s ním spojený nucený odchod české menšiny z města a především pak poválečný odsun Němců. K prvnímu „divokému“ odsunu došlo na konci června roku 1945, kdy asi tři tisíce německých obyvatel Krnova, většinou žen, dětí a starců, bylo donuceno se vydat na hladový pochod do Králík. Tři stovky z nich během pochodu zahynuly.
Tuto událost bude připomínat pamětní deska, kterou nechal vyrobit spolek Heimatkreis Jägerndorf (Domovský okres Krnov) a jež bude umístěna na pozemku Jesenického horského spolku za spolkovým domem U Synagogy v Soukenické ulici. Slavnostní odhalení desky se uskuteční v pondělí 11. září v 11.00 hodin v rámci letošního Česko-německého týdne. „Kvůli duchovnímu rozměru tohoto setkání jsme pozvali jak zástupce církví, do nichž postižení patřili, aby tento památník požehnali, tak zástupce židovské komunity. Těm jsme povinováni svými díky za jejich vstřícnost a také chceme v rámci našeho týdne připomenout zločiny z let 1940-44 na našich židovských spoluobčanech a na vězních koncentračního tábora, kteří v zimě na přelomu let 1944 a 1945 byli hnáni přes Krnov,“ uvedl Meinhard Schutterle ze spolku Heimatkreis Jägerndorf.
Původním přáním krajanského spolku ale bylo, aby pamětní deska byla umístěna na pozemcích města. Jeho žádostí se proto v červnu zabývali zastupitelé. „Při projednávání na zasedání Zastupitelstva města Krnova jsme byli upozorněni na řadu historických a gramatických chyb, které text na předloženém návrhu pamětní desky obsahoval. Z tohoto důvodu zastupitelé projednávání přínosu přerušili s tím, že se k žádosti vrátí ve chvíli, kdy budou mít k dispozici opravený text. Ten jsme sice obdrželi koncem července, ale v té době si již spolek dohodl umístění desky na soukromém pozemku,“ řekla starostka Jana Koukolová Petrová.
Své rozhodnutí nečekat na zářijové zasedání zastupitelstva zdůvodnil zástupce spolku Kurt Schmidt poslední šancí být osobně u odhalení desky: „Kvůli našemu usilování o postavení pomníku, které trvá od roku 1991, musíme, vzhledem k věku zúčastněných, uskutečnit tento záměr ještě v roce 2017.“
Krajanům vyšel vstříc Jesenický horský spolek, který jim pro umístění desky nabídl spolkový pozemek. O důvody tohoto rozhodnutí se podělil hospodář spolku Jan Stejskal: „Záleží nám na tom, aby byla připomenuta památka krnovských spoluobčanů, civilistů, kteří byli za nelidských podmínek hnáni v režimu divokého odsunu ze svého domova. V minulosti jsme již svým dílem práce přispěli k tomu, aby byla připomínána památka krnovských členů židovské komunity, nyní chceme zmírnit další morální dluh vůči německy mluvícím Krnovanům. Náš spolek již obnovil kapli ve Františkově/Franzberg na Jesenicku, abychom připomenuli památku tamějších německých obyvatel, kteří byli vyhnáni po roce 1945. Teď chceme skromným gestem nabídky pozemku pro pamětní desku umožnit připomínku místních německojazyčných sousedů, obětí hladového pochodu, když už se nenašla alternativa na důstojnějším místě.“
Zdroj: MěÚ Krnov
