KRNOV | V Domově pro seniory Krnov v pátek 11. listopadu oslavila 103. narozeniny paní Hildegarda Zebišová, která se v Krnově narodila 10. listopadu 1919 a je nejstarší občankou Krnova.
Foto: MěÚ Krnov
Za město Krnov jí přišla blahopřát místostarostka Monika Dudová a Růžena Feketová z Aktivu pro občanské záležitosti města Krnova.
„V Krnově žiji už sto tři let.“ Tuto větu dnes může říct jen jediný člověk. Paní Hildegarda Zebišová, za svobodna Passatová. V Krnově se narodila 10. listopadu 1919 a dnes žije ve zdejším domově pro seniory. Tam také v pondělí 11. listopadu oslavila své významné životní jubileum.
Paní Hildegarda se narodila v Kostelci, kde bydlela se svými rodiči v areálu továrny bratří Dudelů, v níž byl její otec zaměstnán jako strojník. „Díky krásnému okolí měla pěkné dětství. Často vzpomínala, jak se v létě koupali v řece a u náhonu a v zimě tam bruslili, jak pořád byli venku,“ uvedl její syn Zdeněk Zebiš. Do základní školy chodila v Kostelci, po jejím skončení absolvovala klášterní školu pro dívky, která se nacházela v budově v Hlubčické ulici, kde dnes sídlí Charita Krnov. Jelikož kromě domácích prací se dívky ve škole učily také vést účetnictví nebo psát na stroji, získala po škole práci v účtárně firmy Tuchhaus Schulhaber, zásilkového obchodu s textilem, který se nacházel v domě na Hlavním náměstí 22.
Změna nastala po Mnichovu. Židovský obchodník Adolf Schulhaber opustil Krnov, čímž si ale život nezachránil a byl zavražděn nacisty v koncentračním táboře, a paní Hildegrada si našla práci na radnici v matrice, kde pracovala po celou dobu 2. světové války. Proč nemusela rodina po Mnichovu opustit Sudety a mohla zůstat v Krnově, vysvětlil Zdeněk Zebiš: „Babička byla z Milotic a když sloužila ve Vídni, poznala tam dědu. Po 1. světové válce nebylo ve Vídni moc dobře a v Miloticích měli rodiče babičky statek, tak se rozhodli přestěhovat sem a už tu zůstali. Protože děda měl rakouské občanství, odsun se na ně nevztahoval.“
Po válce paní Hildegarda pracovala jako administrativní pracovnice ve firmě Sedia, předchůdkyni nábytkářských závodů UP Krnov, ale jen do jejího znárodnění v roce 1947.
V tomto roce se vdala za Josefa Zebiše, technického úředníka ve Strojosvitu, a přestěhovala se z Kostelce do Krnova do Jiráskovy ulice, kde má trvalé bydliště dodnes.
Po narození dvou dětí, chlapce a dívky, byla v domácnosti. Od roku 1967 do 80. let pracovala jako obchodní referentka zahraničního obchodu v Investě AG, pozdějším Strojimportu. Po smrti manžela v roce 1988 pobývala většinu času u střídavě u syna a dcery, kteří emigrovali do Německa, každé léto ale trávila v Krnově. Od prosince 2017 žije v Domově pro seniory Krnov.
„Maminka celý život sportovala. Její vášní bylo lyžování. Tomu se věnovala nejen v Kostelci na Bezručově vrchu, ale jezdila do Jeseníků, Karlovy Studánky, na Praděd. Lyžovala do pozdních let, i kolem devadesátky si ještě vyjela na běžkách. Celý život také jezdila na kole, už v mládí se z Kostelce dopravovala do práce jen na kole a kolo jsme jí zakázali, když měla 93 nebo 94 let, protože bourala. Ráda rovněž plavala a ještě po devadesátce chodila na krnovské koupaliště. Byla to známá trojka: paní Čechová, paní Velkoborská a maminka, trávily tam vždy celá dopoledne. Ráda cestovala, měla hodně přes osmdesát, když sama procestovala Evropu a navštívila i Izrael nebo Jordánsko. S radostí se starala o zahrádku, kde měla krásnou skalku,“ vyjmenoval široké spektrum aktivit Hildegardy Zebišové její syn, který si myslí, že právě činorodost a pohyb na čerstvém vzduchu je maminčiným receptem na dlouhověkost.
Zdroj: MěÚ Krnov
Foto: MěÚ Krnov
