ČR | Letní měsíce jsou spolu s jarem dobou, kdy hasiči tradičně likvidují vůbec nejvíce požárů. Červenec a srpen jsou rovněž obdobím, kdy mají jednotky požární ochrany obvykle nadprůměrný počet technických zásahů – zejména u dopravních nehod, úniků nebezpečných látek, ale i práce na vodě, otevírání uzavřených prostor, odstraňování překážek, likvidace obtížného nebezpečného hmyzu a podobně.
Foto: HZS MSK
Loni v létě vyjížděli hasiči k téměř 4 000 požárům. Což je průměrně 65 požárů každý den(dlouhodobý denní průměr je 51 požárů). Tyto požáry stály 12 lidských životů a 160 lidí se vážně zranilo.
V rodinných domech vznikl během dvou loňských letních měsíců požár 410 krát, auta hořel 320 krát, zemědělské stroje 65 krát.
Tradičně nejvíc požárů je v létě v přírodním prostředí. Loni bylo takových požárů 2 796, tedy více než polovina. Mezi typicky letní zásahy hasičů patří požáry travních a lesních porostů od neopatrně rozdělaných táborových ohníčků nebo nedopalků cigaret, požáry na polích od jisker ze zemědělské techniky, vznícení porostu od výfuku nevhodně zaparkovaného automobilu apod.
Nedbalost dospělých
Rozdělávání ohně v přírodě
V létě mnozí podnikají nejrůznější výlety, pobývají na chalupách či chatách, táboří v přírodě apod. Při těchto příležitostech se často neobejdeme bez táboráku, grilování a opékání buřtů.
Také při tom bychom si měli dávat pozor a dodržovat několik základních bezpečnostních pravidel, které chrání nás i okolí. Oheň v přírodě se totiž může velice snadno vymknout kontrole, ohrozit životy a napáchat nevyčíslitelné majetkové či ekologické škody.
Při rozdělávání ohně v přírodě je nutné v prvé řadě zvolit vhodné místo pro ohniště. To by mělo být vzdáleno nejméně 50 m od okraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od budov a vůbec všech věcí, které se mohou vznítit. Pamatujte, že v lese lze rozdělávat oheň jen na vyhrazených místech! Zcela zakázáno je i rozdělávání ohně na místech se vzrostlým porostem, tedy i na louce nebo na strništi. Oheň nezakládejte pod větvemi a na kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance (zetlelá vrstva jehličí)nebo rašelině, ani v blízkosti stohů (minimálně 100 m), seníků apod. Létající jiskry nebo náhlý poryv větru totiž velmi snadno způsobí neštěstí. Kvůli podobné neopatrnosti lidí každoročně vznikají stovky požárů. Pro rozdělávání ohně je naopak ideální hliněný podklad.
Místo táboráku je nutno i vhodně uspořádat. Při rozdělávání ohně v přírodě ohniště bezpečně oddělte od okolního prostředí – např. obložením kameny, obsypáním pískem, vyhloubením zeminy apod. V případě větších vater je vhodné ohniště oddělit až metr širokým pruhem, který bude zbavený veškerých hořlavin.
K zapálení nebo udržování ohně v žádném případě nepoužívejte vysoce hořlavé látky jako např. benzín, naftu či líh. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a může způsobit i vážné popáleniny. Navíc podle zákona o ochraně ovzduší v otevřených ohništích nelze pod hrozbou vysokých pokut spalovat žádné chemické látky.
Dělejte jen takový táborák, který dokážete zvládnout! Pokud chystáte velkou vatru, dejte si pozor, aby byly polena poskládány do stabilní pyramidy (pomohou např. záseky na polenech), která umožní prohořívání dovnitř a zabrání nebezpečí rozvalu pyramidy do okolí.
Oheň nesmíte ponechat ani na okamžik bez dozoru. Mějte nachystán dostatek vody (popř. písek, hlínu), kdyby se oheň vymykal kontrole. I proto je dobré umístit ohniště v blízkosti vodního zdroje.
Vaše odpovědnost však nekončí okamžikem skončení zábavy. Opustit místo pálení můžete až poté, co ohniště důkladně uhasíte – ať již prolitím vodou, nebo zasypáním zeminou. Při odchodu se z ohniště nesmí kouřit a popel i půda pod ohništěm musí být chladné. Pamatujte, že i ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat žhavé oharky a poryv větru je znovu rozdmýchá a oheň roznese do okolí. Hasiči musejí každý rok dohašovat ohniště, které byly ponechány svému osudu.
Zejména půda v jehličnatém lese je z hlediska možného vzniku a šíření požáru riziková. Hrabanka tvořená zetlelým jehličím může prohořet až do značné hloubky a nepozorovaně se šířit do stran i mimo ohniště. Nedbalé uhašení proto nestačí a ohniště je nutné důkladně prolít vodou!
Za silného větru nebo v období extrémního sucha bychom oheň v přírodě nebo na volném prostranství neměli rozdělávat vůbec.
Pamatujte, že děti by neměly být u ohniště ponechány bez dozoru plnoleté osoby.
Do ohně nikdy nevhazujte jakékoliv výbušné předměty (rachejtle, světlice, patrony, nádoby se stlačeným plynem, munici). Oheň neroznášejte po okolí, např. na zapálené větvi. Pamatujte, že oheň a alkohol nepatří k sobě. Zvlášť pozor na sezení a hry příliš blízko plamenů, stačí málo a může dojít k vznícení šatů, ožehnutí vlasů, řas a popálení.
Pokud se na vás vznítí oděv a není k dispozici dostatek vody k uhašení, neutíkejte – tím jen podpoříte hoření. Okamžitě si lehněte na zem a chraňte si obličej. Válejte se, dokud plameny neuhasnou – válením se zamezí přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná vhodná textilie (nesmí to být látka z umělých látek), lze ji také použít k uhašení hořícího oděvu. Když se popálíte, postižených ploch se nedotýkejte, popálené místo ihned ponořte do čisté, studené a proudící vody a vyhledejte odbornou pomoc.
Grilování a plynové spotřebiče
Stejně jako v případě otevřeného ohně, i při grilování bychom si měli dát pozor na vhodné umístění grilu, aby odletující jiskry nezapálily okolí. Poměrně rozšířeným nešvarem pak je grilování na balkóně. V grilu bychom měli použít jen k tomu určené palivo (určitě ne odpady, benzín apod.). Gril musí být stabilní, při jeho převržení totiž hrozí popálení.
Pokud plynový spotřebič (ale i jiný přenosný vařič) používáte ve volné přírodě, nesmíte ho ani na okamžik pustit z dozoru, nebezpečí hrozí zejména při převržení nestabilního spotřebiče. Plynové spotřebiče (např. přenosný propanbutanový vařič) by neměly být vystaveny vysokým teplotám a nadměrným tlakům. Např. plynové zapalovače v autě vystaveném vysokým teplotám představují doslova časovanou bombu, která dokáže vašeho plechového miláčka nejen těžce poškodit, ale způsobit i vážná zranění.
Plynové spotřebiče neumísťujte v blízkosti hořlavých látek a zdrojů hoření – nekuřte u nich!
Děti
Během letních měsíců jsou ohroženy zejména děti, které nejsou „zaneprázdněny“ školou a mají spoustu volného času. Každoročně dojde při požárech, které byly způsobeny hrou dětí se zápalkami či zapalovači, ke zraněním a značným majetkovým škodám. Oblíbenou zábavou teenagerů je tajné kouření ve stohu či v seníku, což již mnohokrát skončilo požárem. Velmi nebezpečné jsou rovněž manipulace dětí s pyrotechnikou či jinými výbušninami. Jen pro ilustraci: v roce 2013 způsobily děti ve věku do 15 let 124 požárů, zranilo se při nich 28 osob a zanechaly po sobě majetkové škody za více než 16 milionů Kč. Během loňských prázdnin zavinily děti 29 požárů.
Snad stojí za to upozornit, že na základě zákona o požární ochraně (§78 zákona č. 133/1985 Sb.) jsou rodiče (potažmo všichni, kteří mají děti v danou chvíli na starosti) povinni dbát toho, aby jejich ratolesti nezpůsobily požár. Z hlediska požární ochrany v případě zanedbání dohledu nad osobami, které nemohou posoudit následky svého chování, může být udělena sankce až do výše 25 000 korun.
Jak přivolat pomoc
Když přes veškerou vaši opatrnost přece jen dojde k požáru či jiné závažné situaci, kdy potřebujete pomoc hasičů nebo jiných záchranářů, snažte se v prvé řadě zachovat klid a nepodlehnout panice. Nejdříve chraňte život a zdraví, teprve potom majetek. Jakoukoliv mimořádnou událost, která se stane vám či které jste svědkem, co nejdříve oznamte hasičům prostřednictvím tísňové linky 150 či 112. Pokud jde o vyloženě zdravotní problém, pak volejte zdravotnickou záchrannou službu na číslo 155, policii pak na číslo 158. Při ohlášení vždy nejdříve uveďte, co se stalo, kde k tomu došlo, zmiňte také důležité okolnosti, které mohou napomoci či naopak zkomplikovat zásah záchranářů. Poté uveďte své jméno a přímý kontakt na sebe. Nikdy nezavěšujte jako první a řiďte se pokyny operátora.
A pamatujte, že pokud cestujete do zahraničí a ocitnete se v nouzi, můžete se pomoci záchranářů dovolat prostřednictvím jednotného evropského čísla tísňového volání 112 – platí v celé Evropské unii.
Hasiči mohou na základě vlastních bohatých zkušeností potvrdit, že důsledná preventivní opatření učiněná z Vaší strany zabezpečí Váš majetek před požáry a ochrání zdraví Vaše i Vašich dětí.
Zdroj: HZS MSK
