ČR | Trávení času takzvaně v on-line prostoru může mít také svá pozitiva. Dospěli k tomu ve své studii vědci z Univerzity Palackého v Olomouci, kteří se věnují výzkumu zdraví a životního stylu dětí ve věku od 11 do 15 let.
„Dospělí se často staví pohoršeně k životu dospívajících, kteří jsou stále skloněni nad displejem mobilu. Rozumná míra užívání sociálních sítí a on-line prostředí má však velký vliv na úspěšnost mladých lidí v kolektivu a ve společnosti,“ popisuje Irena Šindlerová, referentka prevence kriminality krnovské radnice.
Podle studie 70 procent dětské populace jsou normální, respektive intenzivní uživatelé. Vědci u této skupiny zjistili vysokou míru životní spokojenosti, dobré vztahy se spolužáky, kladný vztah k pohybu i zdravé stravovací návyky. Využívání sociálních sítí pod kontrolou pak nemá 8 procent školáků. „Tyto děti jsou on-line prakticky nepřetržitě a kvůli tomu ochotně rezignují na jakékoliv další aktivity, včetně domácích a školních povinností. Charakteristická je pro ně nízká životní spokojenost a hrozí jim riziko depresí, šikany nebo kyberšikany, problematické vztahy v rodině a mezi vrstevníky, sklony k závislostem. Výzkumníci zjistili, že výraznějšímu riziku jsou vystaveny dívky, ve 13 letech se projevuje problémové on-line chování u 12 procent z nich,“ doplňuje Irena Šindlerová.
Výzkum také potvrdil, že sociální sítě jsou dnes prostorem, kde se děti běžně seznamují. Původní virtuální kontakt se pak často mění v reálné setkání, kdy zhruba šestina dospívajících je každodenně v kontaktu s přáteli, se kterými se poprvé setkali na internetu. Je proto nutné, aby byli o úskalích navazování takových kontaktů dobře informováni a velmi obezřetní. „Olomoučtí vědci se zabývají životním stylem dětí komplexně. Na webových stránkách www.zdravagenerace.cz můžete najít zajímavá data o trávení volného času, stravovacích návycích, konzumaci alkoholu či kouření nebo také, jak mladá generace prožívá koronavirový lockdown,“ uzavírá Irena Šindlerová.
Zdroj: MěÚ Krnov
