KRNOV | Na radnici ve čtvrtek 25. března zavlála řecká vlajka. Upomíná na 200. výročí povstání Řeků proti více jak 450 let trvající turecké nadvládě a začátek řeckého boje za nezávislost.
Foto: MěÚ Krnov
Připomínka zahájení povstání
Ve čtvrtek 25. března si řecká komunita na Krnovsku, stejně jako všichni Řekové v České republice a na celém světě, připomíná 200. výročí od zahájení povstání Řeků proti více jak 450 let trvající turecké nadvládě.
Jako oficiální začátek boje za nezávislost je považován 25. březen 1821, kdy se v klášteře Agia Lavra sešli velitelé odboje z celého Řecka, přísahali si věrnost a vyhlásili nezávislost s požehnáním metropolity z Patry Germanose. Povstání zpočátku nemělo žádnou podporu ze zahraničí, Svatá aliance (spojenectví Ruska, Pruska a Rakouska) dokonce z politických důvodů uvažovala, že zasáhne do bojů na straně Turků. Počáteční úspěchy řeckých bojovníků se začaly střídat s krutými porážkami, zejména když se na stranu Turků připojil egyptský Ibráhím Paša se svou armádou a prakticky vytlačil bojující Řeky z pevniny na ostrovy. Masakry způsobené tureckou stranou způsobily u evropské veřejnosti znechucení a vedly k založení Filhelénského hnutí, které přimělo evropské vlády k podpoře Řeků.
Postupně začali být Řekové podporováni pravoslavným Ruskem, jehož narůstajícího vlivu v oblasti se zalekly Francie i Velká Británie a přidaly se rovněž na stranu Řecka. Tyto tři mocnosti pak vyzvaly roku 1827 Turecko, aby uzavřelo s Řeky příměří. Po tureckém odmítnutí dochází k námořní bitvě u Navarina, kterou turecko-egyptská aliance drtivě prohrála.
Na základě dalšího vývoje událostí získalo Řecko nejprve v roce 1829 autonomii a definitivní nezávislost byla garantována Konstantinopolskou smlouvou v červenci roku 1832. Řekové se tak stali prvním národem v Osmanské říši, který získal nezávislý vlastní stát. Georgios Bazakas, předseda Řecké obce Krnov-město.
Zdroj: MěÚ Krnov
