Je to nemilé, ale všichni to známe – s napětím pozorujeme obdarovaného při rozbalování dárku a na konci jeho reakce neodpovídá našemu očekávání. Ať už je to proto, že mu nesedí velikost, danou věc už má, nebo jsme se prostě jen netrefili do vkusu. Je škoda, aby věc doma jen překážela a připomínala nám zbytečně utracené peníze. Co můžeme v takové situaci udělat?
Pokud si dárkem nejste stoprocentně jisti, je rozumnější pořídit ho na internetu – tam zpravidla máte právo vrátit zboží do 14 dnů od jeho převzetí, a to bez udání důvodu. Existuje však několik výjimek, kdy zakoupené zboží vrátit nelze. „Jde například o zboží podléhající rychlé zkáze, jako jsou některé potraviny či řezané květiny, nosiče digitálního obsahu (DVD, CD) s porušeným originálním obalem a zboží upravené podle specifického přání zákazníka. Nebo také produkty, které jsou prodávány v uzavřeném obalu, přičemž obal byl porušen a zboží nelze vrátit do prodeje z hygienických důvodů. Typicky se může jednat o kosmetiku, třeba krémy na obličej, zubní kartáčky či erotické pomůcky,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Pokud se tedy rozhodnete zboží zakoupené v e-shopu vrátit a odstoupíte od smlouvy, nejpozději do 14 dnů od odstoupení musíte prodejci odevzdat zboží, pokud jste mu jej neposlali zpět zároveň s odstoupením. Stejnou lhůtu má i prodejce na vrácení peněz – vrátit musí vždy všechny finanční prostředky, které od vás v souvislosti s nákupem obdržel. A to stejnou cestou, jakou je od vás přijal, ledaže si přejete způsob jiný. „Poštovné při vracení zboží zpět podnikateli už však platíte vy. Nenechte se zarazit ani tím, že je prodejce povinen vrátit za dodání zboží k vám pouze částku odpovídající nejlevnější variantě dodání zboží, kterou nabízí,“ upozorňuje Hekšová.
V kamenné prodejně se na podmínky výměny či vrácení zboží vždy ptejte a vyžádejte si je ideálně v písemné podobě. Zákon vám totiž právo zboží vrátit nezaručuje. Naštěstí se obchodníci ve výhodných podmínkách vracení či výměny zboží předhánějí a jdou často štědře nad zákonný rámec. Obzvláště v období Vánoc mají pochopení pro to, že jsou nákupy trochu riskantní, a i kamenné prodejny tuto možnost zavádí či internetoví prodejci prodlužují dvoutýdenní lhůtu pro odstoupení, třeba do konce roku nebo až do poloviny ledna.
Pokud jste zmeškali lhůtu pro vrácení zboží, nezoufejte. V povánočním období ožívají bazary a aukční servery. Nevhodné dárky můžete zkusit prodat buď na internetu, nebo i na bleších trzích. Stále populárnější jsou i takzvané swapy neboli výměny věcí bez účasti peněz.
Prodej či nákup mezi nepodnikateli má však svá specifika. „Tak třeba záruka na zboží automaticky nepřechází na nového majitele. Na její převod je třeba zvlášť myslet a sepsat postoupení práv z vadného plnění, čímž převedete svá takzvaná reklamační práva na nového majitele věci,“ říká Eduarda Hekšová a dodává: „Nepodnikající prodejce nemusí poskytovat záruku jako obchodník, ale odpovídá za to, že zboží je při předání v pořádku, shoduje se s popisem a domluvou. Prodáváte-li cokoliv svépomocí, popište věc přinejmenším tak, aby kupující dostal informace, které by zajímaly i vás samotné.“
Příležitostný prodej domácích přebytků se nepovažuje za podnikání, nemusí se nikam hlásit ani danit. I zde však buďte obezřetní, a především v situacích, kdy obchod neuzavíráte přes ověřeného a spolehlivého zprostředkovatele, neposílejte například lidem zboží dříve, než obdržíte peníze.
Zdroj: dTest