KRNOV | Trávníky na veřejných prostranstvích, které postrádají automatickou závlahu, v posledních letech v letních měsících kvůli horkému a suchému počasí chřadnou. Aby takových ploch ubylo, město uvažuje v některých místech buď kosit méně, nebo vytvořit louky.
Foto: ilustrační – Pixabay
„Pracovníci odboru životního prostředí již vytipovali plochy, které se jeví z hlediska užívání bezkonfliktně. Až na jednu výjimku to jsou místa méně využívaná, situovaná mimo hlavní trasy,“ uvedl starosta Tomáš Hradil. Výjimkou je plocha v Soukenické ulici naproti městské knihovny, v sousedství domu na adrese náměstí Minoritů 20, kde je navržena edukační louka, tvořená čtyřmi druhy lučních směsí a doplněná informační tabulí.
„Rád bych květnaté louky vyzkoušel v malém měřítku také na sídlištích. Budeme o tom teprve diskutovat. Jejich údržba je navíc výrazně levnější. Pokud se uchytí, o to lépe se pak můžeme starat o častěji sečené travnaté plochy, které využívají děti nebo majitelé psů,“ dodal starosta.
Prosadit výsadbu luk nebo méně časté kosení v bytové zástavbě pravděpodobně nebude jednoduché. V loňském roce bylo rozhodnuto o nekosení spodní části kosteleckého parku u řeky, což se okamžitě setkalo s negativní odezvou. „Množily se stížnosti především od pejskařů, kteří do parku často chodí na procházky. Poukazovali na nemožnost venčení psů a zvýšený výskyt klíšťat. Z tohoto důvodu jsme od původního záměru ustoupili. Ve městě proto momentálně nejsou plochy pro samovolný růst trávy,“ řekl Dušan Martiník z odboru životního prostředí.
Dvě louky přesto existují. Jedna se nachází v zadní části Chářovského parku a druhá v Karáskově ulici, v úseku mezi komunikací a garážemi. „Minulý rok na podzim proběhly terénní úpravy, letos na jaře byla plocha kvůli hojnému výskytu agresivního plevele dvakrát chemicky ošetřena a následoval výsev luční směsi. Pokud se ujme, bude vypadat jako neudržovaný porost, ale může se pokosit až na podzim, aby byliny mohly vyrůst, vykvést a vysemenit se. Na skutečnou louku si tak budeme muset počkat minimálně dva roky,“ uzavřel Dušan Martiník.
Proč by louky měly mít své místo v městské zástavbě, vysvětlil Lukáš Matela ze spolku Slezské odrůdy: „Stále častěji se hovoří o úbytku ptactva a hmyzu z naší kulturní krajiny. Druhová pestrost výskytu hmyzu, z nichž nejviditelnější jsou motýli, je vázána na potravní nabídku – zpravidla porosty s výskytem květů.
“ A jaké rostliny motýly přilákají? „Taková ta klasika, co známe z luk – kopretiny, třezalka, dobromysl, silenky, jitrocel, řebříček a další. Ideálně by to měla být nízkoúdržbová louka, s maximálně dvěma sečemi ročně, s trvalkami nebo dvouletkami. To samozřejmě znamená, že louka ještě první rok nebude v takové podobě, pestrosti a kráse. Je třeba trpělivosti. V intravilánu lze případně vylepšit i příměsí nějakých nepůvodních letniček, aby už v prvním roce vypadala louka barevněji, pestřeji,“ uzavřel Lukáš Matela.
Zdroj: MěÚ Krnov
