ČR | Umění hospodařit s penězi patří mezi nejtěžší disciplíny světa dospělých. Pro mnoho spotřebitelů představuje výplata jediný zdroj příjmů, z něhož je třeba každý měsíc pokrýt veškeré výdaje. Aby se z financování vašich potřeb nestal nelítostný boj o každou desetikorunu, je zapotřebí rodinný rozpočet nejen pečlivě plánovat, ale také část příjmů odkládat stranou. Pokud takové uspořené prostředky nespotřebujete na neplánované výdaje, mohou vám za určitých okolností i vydělávat. Jak a kde lze dosáhnout nejvyššího zhodnocení?

Foto: ilustrační – Pixabay

Dnešní materialistické vnímání světa nám neposkytuje mnoho prostoru odklonit se od všudypřítomné tendence získávání dalších a dalších finančních prostředků. Způsobů k jejich dosažení přitom existuje mnoho. Jen z oblasti investičních aktivit můžeme jmenovat například obchodování s nemovitostmi, cennými papíry či v poslední době oblíbenými kryptoměnami. My se dnes zaměříme na poněkud konzervativnější cestu generování zisku z vložených prostředků, a to na spořicí účty a termínované vklady.

Najdi pět rozdílů

Spořicí produkty patří k nejrozšířenějším nástrojům zhodnocování dočasně volných finančních prostředků. Důvod jejich letité obliby tkví především v jejich jednoduchosti – pokud máte doma úspory, o nichž víte, že je v nejbližší době nebudete potřebovat, vložíte je do příslušného finančního ústavu a zvolíte nejvhodnější produkt z nabídky. Kritérií výběru přitom není mnoho, obvykle se rozhodujete podle výše úrokové sazby, typu úročení či doprovodných poplatků. Ve srovnání například s podílovými listy zde vůbec nemusíte řešit následné umístění svěřených financí (tedy do jakého fondu a s jakou rizikovostí budou peníze investovány) – toto rozhodnutí banka učiní za vás. Jasnější obrysy má hned od počátku i výše zhodnocení na konci doby uložení, neboť spořicí produkty (z pozice klienta) obecně nereagují na aktuální výkyvy na finančních trzích.

Co však za vás příslušná finanční instituce nerozhodne, je výběr typu spořicího produktu, tedy zda vaše dočasně volné prostředky vložíte na spořicí účet, nebo upřednostníte termínovaný vklad. Podle jakého klíče si vybrat vhodnou variantu? Zásadní je si uvědomit, jak dlouhou dobu chcete či můžete vložené prostředky v bance ponechat. Pokud si termínem výběru nejste příliš jisti nebo se nechcete limitovat předem stanoveným časovým úsekem, je pro vás vhodnější spořicí účet. Ten umožňuje úspory či jejich část kdykoli vybrat a mít tak naspořený obnos bez jakýchkoli překážek vždy k dispozici. Opakem snadné dostupnosti vložených prostředků jsou termínované vklady. Rozhodnete-li se pro tuto formu spoření, počítejte s takzvanou vázací dobou, po kterou se svými úsporami nebudete moci disponovat. V případě neodkladné potřeby je sice možné nastřádané finance vybrat i mimo předem stanovenou dobu, podmínky předčasného výběru však bývají značně nevýhodné a banky jej sankcionují například ztrátou nároku na vyplacení úroků.

Kromě rozdílu v dostupnosti vložených prostředků se od sebe oba typy spořicích produktů odlišují také výší zhodnocení (tedy tím, kolik na spoření vyděláte). Zde naopak poměrně jasně vítězí termínované vklady. Čemu vděčí za prvenství? Banky totiž oceňují, když dopředu ví, jak dlouhou dobu budou vaše finance spravovat. Této informaci zpravidla také přizpůsobují výši odměny, respektive úrokové sazby. Mezi dopředu známou dobou uložení (vázací dobou) a předpokládaným výnosem tak většinou platí přímá úměra: čím déle necháte banku se svými prostředky disponovat, tím více peněz na spoření vyděláte.

Zmíněné pravidlo však není stoprocentní zárukou úspěchu. Existují finanční ústavy, kde na termínovaném vkladu s nejdelší možnou vázací dobou vyděláte méně než na spořicím účtu s mnohem kratší dobou uložení. Do hry totiž vstupují i další faktory, které mohou výsledný výnos značně ovlivnit. Co tím máme na mysli? Například podmínku využívání dalšího produktu stejné banky, určení minimálního zůstatku či vkladu, nebo nejrůznější poplatky za související finanční transakce. Jinými slovy, před uzavřením smlouvy je třeba si vždy nejen prostudovat příslušné obchodní podmínky, ale i porovnat danou modelaci s nabídkou konkurence.

Družstevní záložny

Až dosud jsme ve spojitosti se spořicími produkty hovořili pouze o bankách. Ty však nejsou jediným subjektem, u něhož můžete těchto služeb využít. Jak spořicí účty, tak termínované vklady nabízejí i družstevní záložny (podle zákona je možno používat i označení spořitelní či úvěrní družstvo). Ty lze zjednodušeně popsat jako finanční instituce vesměs menšího rozsahu, které svou činnost soustředí na přijímání vkladů a poskytování úvěrů (služby závisí na rozsahu povolení uděleného Českou národní bankou). Oproti klasickým bankám se záložny vyznačují liberálnějším přístupem ke klientům (členům), s nimiž mají bližší vztah ve smyslu rozhodovacích pravomocí i podmínek poskytování úvěrů.

Družstevní záložny, v minulosti známé spíše pod pojmem „kampeličky“, však provází poněkud pohnutá historie. Nedokonalá legislativa devadesátých let minulého století umožňovala nejen jejich prudký nekontrolovaný nárůst, ale také nezodpovědné nakládání s prostředky klientů ze strany jejich majitelů. Desítky kampeliček tak tehdy svou činnost ukončily likvidací či konkurzem a podvedení střadatelé se jen těžko domáhali navrácení svých úspor. Dnes je však situace zcela odlišná. Pro založení a působení družstevní záložny platí velice přísná pravidla a vzhledem k precizním kontrolním mechanismům se dnešní věřitelé již o své vložené prostředky obávat nemusí.

Fond pojištění vkladů

Častou otázkou klientů, kteří svěřují své dočasně volné prostředky vybrané finanční instituci, je, co by se stalo s jejich úsporami v případě úpadku dané společnosti. Obava z případné insolvence finančního domu a následné problematické návratnosti vkladů je na straně střadatelů zcela pochopitelná a je proto ošetřena legislativně – vklady klientů bank, družstevních záložen a stavebních spořitelen jsou ze zákona pojištěny.

Za tímto účelem byl již před více než dvaceti lety zřízen takzvaný Fond pojištění vkladů, z něhož se vyplácely případné nároky na náhradu škody. Od ledna 2016 pak tuto odpovědnost přebral Garanční systém finančního trhu – původní Fond sice nezanikl, ale institucionálně trh nově zastřešuje právě Garanční systém, přičemž Fond pojištění vkladů se stal jeho majetkově oddělenou účetní jednotkou.

Jak se tedy dostat ke svým penězům ve chvíli, kdy Česká národní banka oznámí, že daná instituce není schopna dostát svým závazkům, či soud vydá rozhodnutí o jejím úpadku? Nejprve musí insolventní společnost poskytnout Garančnímu systému údaje o vkladatelích, poté Garanční systém vybere vyplácející banku a nejpozději sedmý pracovní den pak mají klienti možnost si na určených pobočkách vyzvednout náhrady svých vkladů. Dostanou zpátky vše? Náhrady se vyplácejí ve výši 100 % vkladu, maximálně však ve výši 100 000 eur (tedy zhruba 2,5 milionu korun) na jednoho klienta u jedné banky. Jsou-li vaše úspory větší, řešením je vklad rozložit do několika společností nebo na více osob.

Kolik stojí peníze?

Úrokové sazby u spořicích účtů, termínovaných vkladů i například spotřebitelských úvěrů se neustále proměňují. Možná si coby rozhořčený spotřebitel říkáte, že ustavičné změny jsou pouhým rozmarem té či oné společnosti bez reálné příčiny ekonomického pozadí. V některých případech by toto podezření možná odpovídalo realitě, nicméně za změnami úrokových sazeb v průběhu několika posledních měsíců hledejme skutečné opodstatnění reagující na kroky konkrétního původce.

Tím je Česká národní banka, která v srpnu loňského roku po téměř deseti letech zvýšila dvoutýdenní repo sazbu (viz box vpravo na této straně). Nezůstalo přitom jen u jediného navýšení – od léta její hodnota vzrostla ještě dvakrát. Ačkoli se zmíněná základní sazba týká primárně mezibankovního trhu, dopady na komerční úrokové sazby ve vztahu banka – spotřebitel na sebe nenechaly dlouho čekat. Zvýšení repo sazby je totiž signálem zvýšení ceny peněz (peníze „zdražují“), což se projeví na spořicích i úvěrových produktech.

Je tento obrat změnou k lepšímu? Záleží na tom, zda jste v pozici dlužníka či věřitele. Pro dlužníky zvýšení úrokových sazeb není příliš pozitivní zprávou, neboť si za úroky u úvěrů a hypoték připlatí. Zdražení peněz naopak mohou vítat věřitelé, kteří holdují spořicím produktům. U těch se úroky postupem času také navýší, což přináší hřejivou naději, že začít spořit se po dlouhé době opět vyplatí.

Zdroj: dTest

JANA KRÁLOVÁ
Externí spolupracovník zpravodajství STA Bruntálsko.

Chci dostávat čerstvé zprávy z našeho regionu

Děkujeme za Vaše přihlášení.