ČR | Vláda schválila 19. července 2021 návrh věcného záměru zákona o vyvlastnění. Jeho hlavním cílem je zrychlení přípravy staveb zrychlením procesu vyvlastnění, a to zkrácením délky vyvlastňovacího řízení, snížením počtu a délky soudních řízení a urychlením zahajování staveb, které jsou na vyvlastňovacích procesech závislé.
Foto: ilustrační – Pixabay
„Chceme také zvýšit právní jistoty v otázkách náhrady za vyvlastnění a zvýšit motivaci k uzavírání dohod o získání práv. Usilujeme o nastolení optimální situace, kdy nebude možné jednostranné prosazování zájmů vyvlastnitelů reprezentujících zájem společnosti na úkor vlastníků. Zároveň však nebude vlastníkům dovoleno, aby realizaci stavby zmařili nebo neúměrně protahovali a bránili tak stavbám, které mají celospolečenský význam,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Věcný záměr také řeší změny a instituty, které upravuje občanský zákoník, například právo stavby jakožto věcné právo, protože stávající zákon o vyvlastnění tuto úpravu občanského zákoníku ještě nezohlednil. Věcný záměr dále řeší otázky střetu vyvlastňovacího a exekučního či insolvenčního řízení.
Vyvlastňovacím úřadem bude krajský stavební úřad, odvolacím orgánem bude specializovaný a odvolací stavební úřad, což bude záruka kvality a rychlosti. Vlastní vyvlastňovací řízení bude probíhat obdobně, jen s některými odlišnostmi.
Zákon zavede lhůty
Podstatou věcného záměru zákona o vyvlastnění je zrychlení procesu vyvlastnění. Zákon zajistí zkrácení délky vyvlastňovacího řízení cca na 90 dnů tím, že stanoví lhůty pro veškeré úkony vyvlastňovacího úřadu, i účastníků řízení. Jedná se např. o doložení znaleckého posudku vyvlastňovaným do 30 dnů od uvědomění o zahájení řízení (dnes lhůta není), uvědomění o zahájení řízení nejméně 30 dnů přede dnem konání ústního jednání (dnes lhůta není) a stanovení 30 denní lhůty soudu pro projednání žaloby proti rozhodnutí o vyvlastnění (dnes lhůta není).
Věcný záměr také počítá s uplatněním koncentrační zásady v rámci řízení, kdy veškeré připomínky lze uplatnit nejpozději při ústním jednání (zmeškání lhůt nelze prominout) a souběhem vyvlastňovacího a případných dalších jiných vedených řízení (např. exekučního, insolvenčního, veřejných dražeb). Řízení by běžela souběžně, což urychlí výsledný proces majetkoprávních příprav staveb.
Návrh věcného záměru prošel standardním legislativním procesem. V rámci meziresortního připomínkového řízení byly vypořádány veškeré došlé připomínky. Návrh věcného záměru byl proto předložen vládě bez rozporu. Nyní zahájíme práce na paragrafovém znění návrhu nového zákona o vyvlastnění.
Zdroj: MMR
