ČR | Vláda na svém dnešním jednání schválila návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) novely zákona o zaměstnanosti na zavedení Kurzarbeitu. Jedná se o nástroj, který při závažných hospodářských potížích umožní zachovat pracovní místa a po přechodnou dobu tak pomůže českým firmám i jejich zaměstnancům.

Foto: Vláda ČR

Vládou schválený návrh zákona nyní poputuje do Poslanecké sněmovny tak, aby byl co nejdříve projednán ve stavu legislativní nouze. Prioritou MPSV je, aby Kurzarbeit přímo navázal na úspěšný program Antivirus, který bude ukončen k 31. říjnu 2020.

„Po dlouhých jednáních jsme našli kompromis. Pro naše ministerstvo je důležité ochránit zaměstnance. To se nám podařilo. Považuji sedmdesát procent náhrady mzdy za velmi dobrou zprávu pro zaměstnance, kteří pak budou moci z této částky vyžít po dobu zapojení firem v Kurzarbeitu. Uděláme maximum pro to, aby byl návrh zákona schválen včas,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Cílem navrhované novely zákona o zaměstnanosti je ukotvit v českém právním prostředí nové opatření – podporu v době částečné zaměstnanosti. Jedná se o obdobu nástroje, pro nějž se v zahraničí, ale i v České republice, vžil německý termín Kurzarbeit.

Kurzarbeit navazuje na dosavadní zkušenosti MPSV s programem Antivirus
a na zahraniční zkušenosti s podobnými opatřeními. Jeho zavedením MPSV reaguje
na stávající právní úpravu, kdy je zaměstnavatel povinen svým zaměstnancům vyplácet náhradu mzdy, ve výši stanovené zákoníkem práce, v době, kdy jim není schopen přidělovat práci. Zaměstnavateli tak vznikají významné mzdové náklady, které ovšem nejsou kryty ekonomickou činností. Následně tak může dojít nejen k zániku některých pracovních míst, ale při delší době trvání překážek v práci i k zániku zaměstnavatele jako podnikatelského subjektu.

Tuto situaci má řešit právě Kurzarbeit. V případě, že dojde k závažným hospodářským potížím například v důsledku neočekávaných mimořádných událostí, které mohou významně negativně ovlivnit trh práce, přistoupí vláda k jeho aktivaci. Vláda může,
po projednání parametrů s Tripartitou, nastartovat Kurzarbeit buď plošně pro celou ČR, regionálně, nebo dle odvětví (např. automobilový průmysl).

V okamžiku aktivace Kurzarbeitu přebírá stát náklady související s hmotným zajištěním zaměstnance v době, kdy mu není zaměstnavatel schopen přidělit práci. Podmínkou je, že zaměstnanec bude nadále v pracovním poměru se zaměstnavatelem. Mimořádnými událostmi jsou například živelní pohromy, pandemie, ale i další události, jako je například kyberútok apod. Všechny takovéto události mohou vést k závažným poruchám na trhu práce přechodného charakteru.

SPUŠTĚNÍM KURZARBEITU BUDE ZAJIŠTĚNO:
zaměstnanec bude nadále zaměstnán a nepřijde o příjem
zaměstnavateli klesnou mzdové náklady související s náhradou mzdy
státu nebudou vznikat náklady související s nezaměstnaností
bude udržena domácí spotřeba stimulující hospodářský růst

Opatření má sloužit k řešení přechodných hospodářských potíží, a nikoliv k umělému udržení neperspektivních pracovních míst, tomu odpovídá i nastavení podmínek, které zaměstnavatel musí splnit, aby mohl nástroje využít.

PODMÍNKY NUTNÉ K VYUŽITÍ KURZARBEITU ZAMĚSTNAVATELEM
rozsah překážek v práci musí být v průměru v rozsahu 20 % až 80 % stanovené pracovní doby
podpora se týká pouze stálých zaměstnanců, kteří jsou u zaměstnavatele alespoň 3 měsíce a mají smlouvu na dobu neurčitou

PODPORA PRO ZAMĚSTNANCE
po dobu, kdy zaměstnanec nepracuje, obdrží podporu ve výši 70 % svého předcházejícího čistého výdělku
podpora bude zastropována na úrovni průměrné mzdy (vypočte se jako průměrný příjem z 1. až 3. čtvrtletí)
podporu bude možné pobírat maximálně po dobu 12 měsíců

Vládou schválený návrh zákona nyní poputuje do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a to tak, aby byl co nejdříve projednán ve stavu legislativní nouze. MPSV považuje za prioritní, aby přímo navázal na stávající program Antivirus, který bude ukončen k 31. říjnu 2020.

Zdroj: MPSV