OPAVA | Lékaři Infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě zachytili během půl roku již pátého pacienta (šestý byl hospitalizován na interním oddělení), který se nakazil zákeřnou hantavirózou. Ta patří stejně jako ebola do skupiny hemoragických horeček (nemoc není na rozdíl od eboly přenosná z člověka na člověka). Na výrazně vyšší výskyt této infekce upozornili v loňském roce již němečtí lékaři.

Foto: ilustrační Pixabay

Onemocnění přenáší na člověka pouze drobní hlodavci (nejčastěji hraboši a myšice). A právě loňské přemnožení hlodavců by mohlo být příčinou vyššího záchytu tohoto onemocnění na Opavsku. „Toto onemocnění bylo popsáno již v 50. letech v Koreji, kdy se jím vážně nakazily tisíce amerických vojáků, ale až v roce 1976 se podařilo izolovat původce. Dnes jsou různé druhy hantavirů známy po celém světě. Ve Spojených státech Sin Nombre hantvirus poškozuje zejména plíce a onemocnění je až v 50 procentech smrtelné, naopak v Asii hantaviry poškozují více ledviny s úmrtností pod 10 procent. V Evropě je smrtelný průběh vzácný, ale řadě pacientů může nemoc způsobit trvalé následky,“ sdělil primář infekčního oddělení Petr Kümpel.

V Česku se vyskytují nejčastěji dva kmeny hantavirózy: dobrava a pumala. Stejně jako na dalších kontinentech je rezervoárem nemoci drobný hlodavec, kdy stačí vdechnout vir, který může být obsažen v jeho moči nebo trusu. „Inkubační doba se pohybuje od jednoho až do tří týdnů. Příznaky nemoci jsou v úvodu podobné chřipce: teploty, bolesti svalů, občas průjmy. Někdy infekce odezní, aniž by na člověku zanechala trvalé následky. Jindy způsobí poškození krevních kapilár, krvácení, selhání ledvin, což se u pacienta může projevit například nedostatečným močením nebo otoky,“ pokračoval primář.

Na hantavirózu dosud nebyl vyvinut žádný lék, vakcína se připravuje. Lékaři jsou tak odkázáni pouze na léčbu symptomů a zejména na velice pečlivou korekci vnitřního prostředí i udržování funkce ledvin. „Někdy je nutno pacienta dialyzovat, dodávat potřebné minerály a tekutiny v infusích, podpořit diurézu,“ řekl Petr Kümpel.

Šestý pacient v krátké době
Lékaři na Opavsku v minulosti zachytili tuto nemoc výjimečně, tak asi u jednoho pacienta ročně. Nyní se ve Slezské nemocnici léčí již šestá osoba za necelého půl roku, z toho pět pacientů prošlo infekčním oddělením.

„Nevím, zda je to náhoda, ale tím, že se stále mluví o přemnožení drobných hlodavců, tak je i tato spojitost možná. Nyní na našem oddělení léčíme mladou maminku. Ta někdy před vánočními svátky pravděpodobně přišla do kontaktu s myší v kotelně rodinného domu. Začátkem ledna byla již v naší péči. Nemoc se u ní projevila průjmy a závažným selháním ledvin,“ popsal stav pacientky lékař. Hrozilo, že žena skončí na dialýze. „Naštěstí se podařilo činnost ledvin zachovat. Zda má pacientka ale vyhráno a skončí zcela bez následků, ukáže až další období. V našem regionu máme velké štěstí, že výborně pracující referenční laboratoř pro hantaviry je v Ostravě a všechny výsledky můžeme rychle konzultovat,“ dodal primář Kümpel.

Důležité upozornění:

LÉKAŘI SLEZSKÉ NEMOCNICE V OPAVĚ NEMAJÍ ŽÁDNÝ ZÁJEM, MEZI VEŘEJNOSTÍ ŠÍŘIT PANIKU. POUZE FORMOU EDUKACE CHTĚJÍ UPOZORNIT OBČANY NA MOŽNÉ RIZIKO NÁKAZY TOUTO NEMOCÍ.

Zdroj: Jiří Krušina, tiskový mluvčí SZZ Krnov a SN v Opavě