ČR | Na hadí uštknutí zemře ročně ve světě více než sto tisíc lidí a dalších 400 tisíc má po uštknutí trvalé následky. Přesná čísla známá nejsou, ale odhaduje se, že hadi každoročně uštknou 4,5–5,4 milionu lidí. Zhruba u poloviny z nich dojde k otravě hadím jedem. V dnešním díle Zdravovědy Horské služby o tom, co dělat, když vás uštkne had.
Foto: Horská služba ČR
V českých podmínkách to naštěstí není tak dramatické, prakticky jediným u nás volně žijícím jedovatým hadem je zmije obecná. Není ovšem vyloučené, občasné setkání s prudce jedovatým plazem, který utekl nějakému chovateli. Také se záchranáři v praxi setkávají s tím, že ošetřují člověka, kterého kousla užovka, sice není jedovatá, ale její kousnutí může také způsobit menší reakce typu otok apod.
Každé kousnutí zmijí nemusí být zároveň uštknutí. Může se jednat pouze o takzvané “varovné” kousnutí, při kterém zmije nevypustí jed. Vlastní “obranné” uštknutí zmijí zdravého dospělého člověka na životě neohrozí, i když zdravotní komplikace přivodit může. Jinak je tomu u dětí vzhledem k nižší hmotnosti. Dalšími rizikovějšími skupinami jsou senioři, oslabení jedinci a alergici. Pokud jste alergičtí na bodnutí blanokřídlým hmyzem, například vosou nebo včelou, roste pravděpodobnost alergie na hadí jed.
Prvními, řekněme běžnými, příznaky uštknutí jsou otok v okolí rány a bolestivost místa uštknutí. U středně těžkých případů je to nevolnost nebo zvracení, pocení, žízeň, průjem. A u závažných stavů dochází k alergickým reakcím typu generalizovaného otoku, kolikovitých bolestí břicha, poruch vidění a při rozvoji anafylaktického šoku nízký tlak, rychlý puls, obtížné dýchání až dušení, mdloba, porucha vědomí až bezvědomí.
Vysát, rozříznout nebo vypálit?
Ani jedno. Při poskytování první pomoci je hlavní uštknutého uklidnit, přispějete tak k pomalejšímu vstřebávání jedu. Dalšími kroky jsou:
– ránu vydezinfikujte a sterilně zakryjte,
– chlaďte, okolí může začít brzy otékat,
– končetinu znehybněte dlahou nebo přivažte k tělu (pokud se jedná o horní končetinu),
– NIKDY nezkoušejte vysát ústy jed z rány ústy,
– nezaškrcujte – riziko smrti je zanedbatelné a dlouhodobé zaškrcení poškozuje končetinu a může vést ke komplikacím, v krajním případě až amputaci,
– ránu po uštknutí nevypalujte, ani do ní neřežte
– VŽDY volejte lékařskou pomoc, v horském terénu se neprodleně obraťte na Horskou službu,
– transport postiženého je třeba zajistit pokud možno jen s minimem jeho vlastního pohybu.
Při rozvoji těžké formy alergické reakce (anafylaktického šoku) pacient je v bezvědomí, nereaguje a nedýchá, zahajte neprodleně resuscitaci. Dávejte na sebe nejen na horách pozor!
Zdroj: Horská služba ČR
