KRNOV | Po třinácti měsících skončila rekonstrukce rozhledny na Cvilíně. První návštěvníci se z vyhlídkové terasy rozhlédnou ještě tento měsíc, datum bude stanoveno v nejbližších dnech.
„Rozhledna prošla kompletní rekonstrukcí od základů až po výstupní věžičku, a to nejen zvenku, ale i uvnitř. Začalo se od zpevňování základů a prokotvení kamenného zdiva opěráků s dříkem rozhledny. Firma se pak musela vypořádat s dalšími problematickými místy, jako byly betonové římsy, venkovní přístupový ochoz včetně schodiště, balkon, ztužovací ocelové pásy, střecha, vnitřní schodiště a zejména vyhlídková terasa, jejíž zděné zábradlí s cimbuřím nebylo stabilní,“ uvádí Jan Šrubař z odboru investic a správy majetku.
Součástí stavby byla také úprava přístupové cesty, veřejné osvětlení a nasvětlení rozhledny, které ale zatím nefunguje. „Stane se tak pravděpodobně v září. Čekáme totiž na výměnu osvětlení sousedního kostela. Díky nové technologii pak bude možné u obou dominant nastavit dobu nasvícení na určitou dobu, například od 22 hodin do půlnoci a od čtyř do šesti hodin, čímž omezíme světelný smog,“ doplňuje.
Rekonstrukce byla od začátku pod dohledem památkářů, kteří jsou s výsledkem spokojeni. „Jde o jednu z nejzdařilejších rekonstrukcí v poslední době. Velmi si vážím spolupráce firmy, projektanta, architekta, stavebního dozoru, města jako investora a dalších zainteresovaných, prostě všichni měli zájem na tom, ať vše dobře dopadne. Vnímali, že se jedná o ikonickou stavbu pro Krnov a že je důležité, aby neztratila autentického ducha,“ říká Hana Pavelková z Národního památkového ústavu Ostrava, která oceňuje především obnovu pláště: „Bylo tam velké spárování ze staršího období, několikrát předělávané, a když se postavilo lešení, vypadlo to dost dramaticky. Byl proto velký úkol najít rovnováhu a míru spárování a odhalení dalších vrstev. Ve finále se to podařilo.“
Dvacet osm metrů vysoká rozhledna na Cvilíně byla postavena v letech 1902 až 1903 podle projektu architekta Ernsta Latzela z iniciativy Moravskoslezského horského spolku za vydatné finanční podpory knížete Jana II. z Lichtenštejna. Základnu rozhledny tvoří nepravidelný osmihran o maximálním průměru 7,9 metru a výšce 4,55 metru nad terénem. Tloušťka kamenného zdiva je 100 až 110 centimetrů. Od výšky 4,55 metru je rozhledna prostorově provedena jako válcový dřík o vnějším průměru 4,66 metru do výšky 23,5 metru. Jedná se o kamenné zdivo, které je v pěti úrovních proloženo zdivem cihelným. Ve čtyřech místech z vnější strany je dřík dodatečně sepnutý táhly z pásové oceli. Tloušťka zdiva dříku je 60 až 70 centimetrů. Horní, cihelnou část tvoří rozšířený ochoz – vyhlídková terasa o průměru 5,74 metru s boční výstupní věžičkou. Po boku válcového dříku na úrovni 13,37 metru je vystupující balkon. Celková výška rozhledny činí 28,3 metru. Vnitřní část objektu tvoří dřevěné schodiště s podestami. Vstup na terasu umožňuje dřevěné vřetenové schodiště umístěné ve válcové věžičce.