ČR | S blížícími se Vánoci se zvyšuje intenzita nabídek nejrůznějších půjček. Reklamní sdělení lze často shrnout slovy: nemáte peníze na dárky? Vezměte si úvěr, splácejte a moc se neptejte kolik a jak dlouho. Řada lidí se tak zbytečně zadlužuje. Navíc často netuší, že splátkový prodej je vlastně vázaný spotřebitelský úvěr – a uvedením nepravdivých údajů se mohou dostat do konfliktu se zákonem.
Krátká radost a dlouhá starost, tak lze shrnout předvánoční půjčky. Před Vánoci, více než kdy jindy, marketingové kampaně vedou nakupující ke zbytečnému utrácení a snaží se z jejich kapes vytáhnout i to, co v nich nemají. Přitom půjčka na dárky patří k největším zbytečnostem, kvůli kterým se můžete zadlužit. Pokud si na něco musíte půjčit, mělo by to sloužit déle, než budete splácet. Rozhodně není rozumné půjčovat si na hračky pro děti či módní elektroniku. Chcete-li si nadělit něco do domácnosti, počkejte radši na výprodeje, možná pak odpadne důvod zadlužovat se, protože mnohé zboží zlevní.
Vzpomenete si, kdy jste naposledy v obchodě zahlédli poutač s nápisem „nákup na splátky“? Jistě nebudete muset v paměti pátrat dlouho, nabídky odložené platby za zboží jsou téměř všudypřítomné. „Mnoho spotřebitelů tohoto trendu hojně využívá, ne každý si však uvědomuje, že si touto variantou úhrady vlastně pořizuje speciální typ půjčky.
Splátkový prodej je totiž synonymem pro vázaný spotřebitelský úvěr,“ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest. To v praxi znamená, že je určený výhradně k financování určitého zboží či služby a nabízí vám jej obvykle přímo obchodník v prodejně. Nenechte se však zmást – prodejce vám službu jen zprostředkuje, úvěrovou smlouvu uzavíráte vždy s poskytovatelem, tedy bankou či jinou nebankovní společností.
Důležité je připomenout, že zákon klade značný důraz na schopnost splácet zapůjčený obnos. Zaměřuje se přitom nejen na zodpovědnost spotřebitelů v roli dlužníků, ale také na samotné poskytovatele. Jejich povinností je prověřit, zda je žadatel schopen úvěr splácet, přičemž musí takovou kontrolu reálně prokázat. Pokud si tedy budete chtít koupit zboží na splátky a budou od vás chtít doložit výši příjmu potvrzenou zaměstnavatelem, podrobnou analýzu rodinných příjmů a výdajů nebo informace o počtu vyživovaných dětí, vězte, že za těmito otázkami nestojí pouhá zvědavost, ale zákonná povinnost.
„Poskytovatele bude zajímat i vaše dosavadní úvěrová historie, tedy zda máte záznam v některém z úvěrových registrů. Pro konečné posouzení je přitom důležité nejen to, zda nějaký úvěr již máte, ale hodnotí se například i souhrnná dlužná částka či vaše platební morálka,“ vysvětluje Zelený.
Říkáte si, že prodavač v obchodě o vás přece nemusí vědět všechno, a tak mu některé škraloupy své finanční situace zatajíte? To raději nedělejte. „Uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů, případně zamlčení důležitých informací může být totiž hodnoceno jako trestný čin úvěrového podvodu,“ varuje Zelený. O mnoho lépe by nedopadl ani poskytovatel, který by si vaši schopnost splácet dostatečně neprověřil.
Za porušení této povinnosti hrozí věřitelům vysoká pokuta, a to až v řádu několika milionů korun. Jejich obchodní počínání by navíc bylo zcela zbytečné, neboť půjčí-li dlužníkovi peníze ve chvíli, kdy je zřejmé, že je nebude moci splácet, stává se úvěrová smlouva neplatnou. Klient poté splácí dle svých možností pouze vypůjčenou částku (jistinu) bez úroků a dalších sankcí.
Zdroj: dTest